1 Letopisů 29

Dary na chrám

1 Král David pak řekl celému shromáždění: „Můj syn Šalomoun, jehož jediného Bůh vyvolil, je mladý a nezkušený, a toto je veliké dílo. Nejde o palác pro lidi, ale pro Hospodina Boha. 2 Připravil jsem pro chrám svého Boha, co jsem mohl: zlato pro věci zlaté, stříbro pro stříbrné, bronz pro bronzové, železo pro železné a dřevo pro dřevěné, onyx a jiné ozdobné a pestré kameny k obkládání, nejrůznější drahokamy i množství alabastru. 3 A protože chrám mého Boha je mým potěšením, přidávám také svůj osobní zlatý a stříbrný poklad. Dávám jej na chrám svého Boha kromě všeho toho, co jsem pro ten svatý chrám už připravil: 4 3 000 talentů ofirského zlata, 7 000 talentů přetaveného stříbra na pokrytí stěn příbytků, 5 zlato pro věci zlaté, stříbro pro stříbrné a pro vše, co mají vyrobit kovotepci. Nuže, co kdo dnes nabídne k zasvěcení Hospodinu?“

6 Nato se nabídli vůdcové otcovských rodů, vůdcové izraelských kmenů i vůdcové tisíců a stovek jakož i vůdcové královského díla 7 a věnovali na službu Božího domu 5 000 talentů zlata, 10 000 dareiků, 10 000 talentů stříbra, 18 000 talentů bronzu a 100 000 talentů železa. 8 Kdokoli měl drahokamy, věnoval je do pokladnice Hospodinova domu pod správu Jechiela Geršonského. 9 Lid se z jejich ochoty radoval, neboť to věnovali Hospodinu celým srdcem. Také král David se nesmírně radoval.

Davidova modlitba

10 David tehdy před zraky celého shromáždění dobrořečil Hospodinu:
„Hospodine, Bože našeho otce Izraele,
požehnaný jsi od věků až na věky! 11 Tvá je, Hospodine, velikost a síla,
nádhera, velebnost a majestát!
Vše na nebi i na zemi je, Hospodine, tvé panství
a ty jsi hlava, jež převyšuje vše! 12 Od tebe pochází bohatství a sláva,
jenom ty sám vládneš nade vším.
Ve tvé ruce je síla i moc,
svou rukou posiluješ a dáváš velikost. 13 Tobě, Bože náš, vzdáváme díky,
tvé slavné jméno chválíme! 14 Kdo jsem ale já a co je můj lid, abychom mohli přinést tak štědrý dar? To od tebe pochází všechno – to, co jsme dali, bylo z tvé ruky! 15 Před tebou jsme jen poutníci a hosté tak jako všichni naši otcové; naše dny na zemi jsou prchavý stín. 16 Hospodine, Bože náš, zde je všechna ta hojnost. Připravili jsme ji ke stavbě domu pro tvé svaté jméno – vše je to ale z tvé ruky a tobě to náleží! 17 Vím, Bože můj, že zkoumáš srdce a miluješ upřímnost. Z upřímného srdce jsem daroval toto vše a teď vidím, jak tvůj lid, zde přítomný, přináší své dary s radostí. 18 Hospodine, Bože našich otců Abrahama, Izáka a Izraele, zachovej navěky tu touhu v srdci svého lidu! Ať jsou jejich srdce vždy pevně u tebe! 19 Mému synu Šalomounovi pak dej oddané srdce, aby dbal na tvá přikázání, svědectví a pokyny, aby vše vykonal a postavil ten palác, pro který jsem vykonal tyto přípravy.“

Předání trůnu

20 Potom David vyzval celé shromáždění: „Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu!“ a všechno shromáždění dobrořečilo Hospodinu, Bohu jejich otců, padli na kolena a klaněli se před Hospodinem a před králem.

21 Druhého dne přinášeli Hospodinu oběti a zápaly – 1 000 býčků, 1 000 beranů a 1 000 jehňat s příslušnými úlitbami a s hojnými oběťmi za celý Izrael. 22 Jedli a pili před Hospodinem s velikou radostí, neboť onoho dne znovu prohlásili Davidova syna Šalomouna králem. Pomazali ho před Hospodinem za vůdce a Sádoka za kněze.

23 Tak Šalomoun dosedl na Hospodinův královský trůn namísto svého otce Davida. Vše se mu dařilo a celý Izrael ho poslouchal. 24 Také všichni hodnostáři a hrdinové jakož i všichni synové krále Davida se poddali králi Šalomounovi. 25 Hospodin dal Šalomounovi v očích celého Izraele nebývalou vážnost. Obdařil ho takovou královskou vznešeností, jakou před ním neměl žádný izraelský král.

26 David, syn Jišajův, kraloval celému Izraeli a 27 jeho vláda nad Izraelem trvala čtyřicet let. Sedm let kraloval v Hebronu a třiatřicet let v Jeruzalémě. 28 Zemřel v utěšeném věku, nasycen životem, bohatstvím i slávou a na jeho místě začal kralovat jeho syn Šalomoun.

29 Skutky krále Davida jsou od počátku až do konce popsány ve Slovech vidoucího Samuele, ve Slovech proroka Nátana a ve Slovech vidoucího Gáda, 30 stejně jako celá jeho vláda, jeho hrdinství i vše, co se přihodilo jemu, Izraeli a všem královstvím země.

1 Chronicles 29

The People Contribute to the Project

1 King David said to the entire assembly: “My son Solomon, the one whom God has chosen, is just an inexperienced young man,t and the task is great, for this palace is not for man, but for the Lord God.2 So I have made every effortt to provide what is needed for the temple of my God, including the gold, silver, bronze, iron, wood,t as well as a large amount of onyx, settings of antimony and other stones, all kinds of precious stones, and alabaster.3 Now, to show my commitment to the temple of my God, I donate my personal treasure of gold and silver to the temple of my God, in addition to all that I have already supplied for this holy temple.4 This includes 3,000 talentst of gold from Ophir and 7,000 talents of refined silver for overlaying the walls of the buildings,

5 for gold and silver items, and for all the work of the craftsmen. Who else wants to contribute to the Lord today?”
6 The leaders of the families, the leaders of the Israelite tribes, the commanders of units of a thousand and a hundred, and the supervisors of the king’s work contributed willingly.7 They donated for the service of God’s temple 5,000 talentst and ten thousand daricsts of gold, 10,000 talents of silver, 18,000 talents of bronze, and 100,000 talents of iron.8 All who possessed precioust stones donated them to the treasury of the Lord’s temple, which was under the supervision of Jehiel the Gershonite.

9 The people were delighted with their donations, for they contributed to the Lord with a willing attitude;t King David was also very happy.t

David Praises the Lord

10 David praised the Lord before the entire assembly:t
“O Lord God of our father Israel, you deserve praise forevermore!11 O Lord, you are great, mighty, majestic, magnificent, glorious, and sovereignt over all the sky and earth! You have dominion and exalt yourself as the rulert of all.12 You are the source of wealth and honor;t you rule over all. You possess strength and might to magnify and give strength to all.t

13 Now, our God, we give thanks to you and praise your majestic name!
14 “But who am I and who are my people, that we should be in a position to contribute this much?t Indeed, everything comes from you, and we have simply given back to you what is yours.t15 For we are resident foreigners and nomads in your presence, like all our ancestors;t our days are like a shadow on the earth, without security.t16 O Lord our God, all this wealth, which we have collected to build a temple for you to honor your holy name, comes from you; it all belongs to you.17 I know, my God, that you examine thoughtst and are pleased with integrity. With pure motivest I contribute all this; and now I look with joy as your people who have gathered here contribute to you.18 O Lord God of our ancestors Abraham, Isaac, and Israel, maintain the motives of your people and keep them devoted to you.t

19 Make my son Solomon willing to obey your commands, rules, and regulations, and to complete building the palace for which I have made preparations.”t

20 David told the entire assembly: “Praise the Lord your God!” So the entire assembly praised the Lord God of their ancestors; they bowed down and stretched out flat on the ground before the Lord and the king.

David Designates Solomon King

21 The next day they made sacrifices and offered burnt sacrifices to the Lord (1,000 bulls, 1,000 rams, 1,000 lambs), along with their accompanying drink offerings and many other sacrifices for all Israel.

22 They held a feastt before the Lord that day and celebrated.t
Then they designated Solomon, David’s son, as king a second time;s before the Lord they anointed him as ruler and Zadok as priest.23 Solomon sat on the Lord’s throne as king in place of his father David; he was successful and all Israel was loyal to him.t24 All the officers and warriors, as well as all of King David’s sons, pledged their allegiance to King Solomon.t

25 The Lord greatly magnified Solomon before all Israel and bestowed on him greater majesty than any king of Israel before him.t

David’s Reign Comes to an End

26 David son of Jesse reigned over all Israel.27 He reigned over Israel forty years; he reigned in Hebron seven years and in Jerusalems thirty-three years.28 He died at a good old age, having enjoyed long life, wealth, and honor.t His son Solomon succeeded him.29 King David’s accomplishments, from start to finish, are recorded in the Annals of Samuel the prophet, the Annals of Nathan the prophet, and the Annals of Gad the prophet.t

30 Recorded there are all the facts about his reign and accomplishments, and an account of the events that involved him, Israel, and all the neighboring kingdoms.t