1 Korintským 14

1 Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.10 Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.18 Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.21 Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.26 Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.38 Pakli kdo neví, nevěz.39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.40 Všecko slušně a podle řádu ať se děje.

1 Corinthians 14

Prophecy and Tongues

1 Pursue love and be eager for the spiritual gifts, especially that you may prophesy.2 For the one speaking in a tongue does not speak to people but to God, for no one understands; he is speaking mysteries by the Spirit.t3 But the one who prophesies speaks to people for their strengthening,t encouragement, and consolation.4 The one who speaks in a tongue builds himself up,s but the one who prophesies builds up the church.

5 I wish you all spoke in tongues, but even more that you would prophesy. The one who prophesies is greater than the one who speaks in tongues, unless he interprets so that the church may be strengthened.
6 Now, brothers and sisters,t if I come to you speaking in tongues, how will I help you unless I speak to you with a revelation or with knowledge or prophecy or teaching?7 It is similar for lifeless things that make a sound, like a flute or harp. Unless they make a distinction in the notes, how can what is played on the flute or harp be understood?8 If, for example, the trumpet makes an unclear sound, who will get ready for battle?9 It is the same for you. If you do not speak clearly with your tongue, how will anyone know what is being said? For you will be speaking into the air.10 There are probably many kinds of languages in the world, and none is without meaning.11 If then I do not know the meaning of a language, I will be a foreigner to the speaker and the speaker a foreigner to me.

12 It is the same with you. Since you are eager for manifestations of the Spirit,t seek to abound in order to strengthen the church.
13 So then, one who speaks in a tongue should pray that he may interpret.14 Ifs I pray in a tongue, my spirit prays, but my mind is unproductive.15 What should I do?t I will pray with my spirit, but I will also pray with my mind. I will sing praises with my spirit, but I will also sing praises with my mind.16 Otherwise, if you are praising God with your spirit, how can someone without the giftt say “Amen” to your thanksgiving, since he does not know what you are saying?17 For you are certainly giving thanks well, but the other person is not strengthened.18 I thank God that I speak in tongues more than all of you,

19 but in the church I want to speak five words with my mind to instruct others, rather than ten thousand words in a tongue.
20 Brothers and sisters,t do not be children in your thinking. Instead, be infants in evil, but in your thinking be mature.21 It is written in the law: “By people with strange tongues and by the lips of strangers I will speak to this people, yet not even in this way will they listen to me,”s says the Lord.22 So then, tongues are a sign not for believers but for unbelievers. Prophecy, however, is not for unbelievers but for believers.23 So if the whole church comes together and all speak in tongues, and unbelievers or uninformed people enter, will they not say that you have lost your minds?24 But if all prophesy, and an unbeliever or uninformed person enters, he will be convicted by all, he will be called to account by all.

25 The secrets of his heart are disclosed, and in this way he will fall down with his face to the ground and worship God, declaring, “God is really among you.”

Church Order

26 What should you do then, brothers and sisters?t When you come together, each one has a song, has a lesson, has a revelation, has a tongue, has an interpretation. Let all these things be done for the strengthening of the church.27 If someone speaks in a tongue, it should be two, or at the most three, one after the other, and someone must interpret.28 But if there is no interpreter, he should be silent in the church. Let him speak to himself and to God.29 Two or three prophets should speak and the others should evaluate what is said.30 And if someone sitting down receives a revelation, the person who is speaking should conclude.31 For you can all prophesy one after another, so all can learn and be encouraged.32 Indeed, the spirits of the prophets are subject to the prophets,

33 for God is not characterized by disorder but by peace.
As in all the churches of the saints,s34 the woment should be silent in the churches, for they are not permitted to speak.s Rather, let them be in submission, as in fact the law says.35 If they want to find out about something, they should ask their husbands at home, because it is disgraceful for a woman to speak in church.s

36 Did the word of God begin with you,t or did it come to you alone?
37 If anyone considers himself a prophet or spiritual person, he should acknowledge that what I write to you is the Lord’s command.38 If someone does not recognize this, he is not recognized.39 So then, brothers and sisters,st be eager to prophesy, and do not forbid anyone from speaking in tongues.t

40 And do everything in a decent and orderly manner.