1 Korintským 7

Jak je to s manželstvím věřících

1 Teď ještě k dalším otázkám vašeho dopisu. Dokáže-li si muž odepřít ženu, prospěje mu to.2-3 Než však své síly přecenit a podlehnout pak pokušení s cizí ženou, je lépe, aby muž měl svou manželku a žena svého manžela. Pohlavní touha je přirozená a její naplnění by si manželé neměli vzájemně odepírat.4 V manželství nemá ani muž ani žena právo nakládat se svým tělem bez ohledu na toho druhého.

5 Proto se jeden druhému neodpírejte, leda po vzájemné dohodě a jen na čas, kvůli modlitbám; pak se zase jeden druhému odevzdejte, jinak byste se vystavovali nebezpečným pokušením.
6 Tím samozřejmě manželství nikomu nenařizuji, jenom k němu vyslovuji souhlas.

7 Pochopitelně bych byl rád, kdyby měl každý takovou svobodu zříci se ho, jako mám já. Ale Bůh nedává všem stejný dar: jednomu dá to, jinému ono.
8 Osamělým a zejména vdovám doporučuji, aby do manželství už nevstupovali.9 Jestliže jim však zdrženlivost dělá potíže, ať se raději ožení či vdají. Je lepší se vdát a oženit, než se trápit neukojenou touhou.10 Pro manžele však platí jednoznačně - a to není příkaz můj, nýbrž Kristův: žena ať od svého muže neodchází;

11 pokud už odešla a nechce se k němu vrátit, musí zůstat neprovdána. Stejně ani muž se nesmí se ženou rozvést.
12-13 O dalších problémech se Kristus sám nevyjádřil. Já bych však radil toto: když se stal křesťanem jen jeden z manželů, ale ten druhý s ním chce žít dál, ať se nerozcházejí. Nemusíte mít strach, že by vaše děti byly nečisté.14 Víra i jen jednoho z manželů má v tomto případě očistný účinek i na druhého nevěřícího.

15-16 Ale chce-li nevěřící z manželů odejít, nechte ho odejít. Nejste přece povinni držet se ho za každou cenu, jako byste byli jeho otrokem. Nebo máte nějakou záruku, že ho zachráníte, když rozchod odmítnete?

V každém postavení lze zůstat křesťanem

17 Každý by měl zůstat v tom postavení, v jakém ho zastihlo Boží povolání. Tak to vykládám ve všech křesťanských obcích.18 Kdo se například nechal po židovském způsobu obřezat, nemusí si z toho dělat těžkou hlavu, když se stal křesťanem. A kdo nebyl obřezán, nemusí ten obřad podstupovat ani nyní.

19 Pro křesťana není důležité, zda podstoupil obřad obřízky či nikoliv. Důležité je, aby vyplnil Boží příkazy.
20 Zůstaň tedy tím, čím jsi byl, když jsi uslyšel Boží hlas.21 Zastihl tě v otroctví? Nic si z toho nedělej; otroctví hříchu je daleko strašnější - a z toho jsi přece vysvobozen. Občanskými svobodami ovšem nepohrdej, když jich můžeš využít.22 A naopak, jestliže jsi svobodný občan, pamatuj, že Kristus tě povolal, aby ses stal jeho otrokem.23 On tě koupil a draze zaplatil. Jak by tě mohlo zotročit ještě něco jiného?

24 Nehledej tedy únik z postavení, ve kterém jsi se nacházel, když tě Kristus povolal. On je tam přece s tebou.

Rady svobodným

25 O neprovdaných dívkách mi Kristus žádné zvláštní pokyny nedal. Když mi však Bůh dal vaši důvěru, řeknu vám své osobní mínění.26 Myslím, že vzhledem k soužením, která jsou před námi, je moudřejší se nevdávat.27 Vdané a ženatí ať se kvůli tomu ovšem nerozcházejí, ale svobodní ať do manželství nespěchají.

28 Kdo se přes všechna nebezpečí rozhodne do manželství vstoupit, ten samozřejmě nehřeší; musí však počítat s tím, že mu z toho rozhodnutí vzejdou nemalé problémy, kterých bych vás rád právě nyní ušetřil.
29 Hlavně nesmíme zapomínat, že před sebou nemáme už mnoho času. Ať tedy manželku máš nebo nemáš,30 ať jsi smutný nebo se raduješ, nedej se tím zdržovat od Božího díla.

31 Užívej s radostí všeho dobrého, co svět nabízí, ale mysli na to, že nic z toho nepotrvá věčně, a nezabydluj se ve světě, který dnes je a zítra být nemusí.
32 Byl bych rád, abyste si sami nepřidávali starostí. Svobodný může věnovat svůj čas Božímu dílu,33 kdežto ženatý se musí starat o ženu a rodinu, a tak dělit své myšlenky mezi Boha a pozemské věci.

34 Stejné problémy má vdaná žena: starost o svůj zevnějšek, o domácnost, jak vyhovět mužovým zálibám a vrtochům. Naproti tomu svobodná dívka a neprovdaná žena má spíš možnost pečovat o krásu ducha, která se líbí Bohu.
35-36 To všechno vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás odradil od sňatku. Chci vám ukázat, jak sloužit Pánu co nejlépe a co všechno by vás od toho mohlo odvádět.

37-38 Kdo si nedovede představit život bez manželství, ať do něj vstoupí, není na tom nic špatného. Kdo však má sám sebe tak dalece v moci, že dokáže svou touhu udržet na uzdě, a rozhodne se zůstat svobodný, učinil moudré rozhodnutí. Zkrátka a dobře; obojí je správné, ale to druhé je lepší.
39 Žena je vázána věrností, pokud její muž žije. Jestliže věřící žena ovdoví, je volná a může se znovu provdat, ovšem jen za křesťana. Bude však šťastnější, když to neudělá.

40 To je moje rada a domnívám se, že i já se smím odvolávat na vedení Božím Duchem.

1 Corinthians 7

1 Now concerning the things whereof ye wrote: It is good for a man not to touch a woman.2 But, because of fornications, let each man have his own wife, and let each woman have her own husband.3 Let the husband render unto the wife her due: and likewise also the wife unto the husband.4 The wife hath not power over her own body, but the husband: and likewise also the husband hath not power over his own body, but the wife.5 Defraud ye not one the other, except it be by consent for a season, that ye may give yourselves unto prayer, and may be together again, that Satan tempt you not because of your incontinency.6 But this I say by way of concession, not of commandment.7 Yet I would that all men were even as I myself. Howbeit each man hath his own gift from God, one after this manner, and another after that.8 But I say to the unmarried and to widows, It is good for them if they abide even as I.9 But if they have not continency, let them marry: for it is better to marry than to burn.10 But unto the married I give charge, yea not I, but the Lord, That the wife depart not from her husband11 (but should she depart, let her remain unmarried, or else be reconciled to her husband); and that the husband leave not his wife.12 But to the rest say I, not the Lord: If any brother hath an unbelieving wife, and she is content to dwell with him, let him not leave her.13 And the woman that hath an unbelieving husband, and he is content to dwell with her, let her not leave her husband.14 For the unbelieving husband is sanctified in the wife, and the unbelieving wife is sanctified in the brother: else were your children unclean; but now are they holy.15 Yet if the unbelieving departeth, let him depart: the brother or the sister is not under bondage in such cases: but God hath called us in peace.16 For how knowest thou, O wife, whether thou shalt save thy husband? Or how knowest thou, O husband, whether thou shalt save thy wife?17 Only, as the Lord hath distributed to each man, as God hath called each, so let him walk. And so ordain I in all the churches.18 Was any man called being circumcised? Let him not become uncircumcised. Hath any been called in uncircumcision? Let him not be circumcised.19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing; but the keeping of the commandments of God.20 Let each man abide in that calling wherein he was called.21 Wast thou called being a bondservant? Care not for it: nay, even if thou canst become free, use it rather.22 For he that was called in the Lord being a bondservant, is the Lord’s freedman: likewise he that was called being free, is Christ’s bondservant.23 Ye were bought with a price; become not bondservants of men.24 Brethren, let each man, wherein he was called, therein abide with God.25 Now concerning virgins I have no commandment of the Lord: but I give my judgment, as one that hath obtained mercy of the Lord to be trustworthy.26 I think therefore that this is good by reason of the distress that is upon us, namely, that it is good for a man to be as he is.27 Art thou bound unto a wife? Seek not to be loosed. Art thou loosed from a wife? Seek not a wife.28 But shouldest thou marry, thou hast not sinned; and if a virgin marry, she hath not sinned. Yet such shall have tribulation in the flesh: and I would spare you.29 But this I say, brethren, the time is shortened, that henceforth both those that have wives may be as though they had none;30 and those that weep, as though they wept not; and those that rejoice, as though they rejoiced not; and those that buy, as though they possessed not;31 and those that use the world, as not using it to the full: for the fashion of this world passeth away.32 But I would have you to be free from cares. He that is unmarried is careful for the things of the Lord, how he may please the Lord:33 but he that is married is careful for the things of the world, how he may please his wife,34 and is divided. So also the woman that is unmarried and the virgin is careful for the things of the Lord, that she may be holy both in body and in spirit: but she that is married is careful for the things of the world, how she may please her husband.35 And this I say for your own profit; not that I may cast a snare upon you, but for that which is seemly, and that ye may attend upon the Lord without distraction.36 But if any man thinketh that he behaveth himself unseemly toward his virgin daughter, if she be past the flower of her age, and if need so requireth, let him do what he will; he sinneth not; let them marry.37 But he that standeth stedfast in his heart, having no necessity, but hath power as touching in his own heart, to keep his own virgin daughter, shall do well.38 So then both he that giveth his own virgin daughter in marriage doeth well; and he that giveth her not in marriage shall do better.39 A wife is bound for so long time as her husband liveth; but if the husband be dead, she is free to be married to whom she will; only in the Lord.40 But she is happier if she abide as she is, after my judgment: and I think that I also have the Spirit of God.