1 Královská 1

1 Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.2 I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.3 A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.4 Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.

5 Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.6 A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.7 I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.8 Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.9 Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.10 Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.

11 I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?12 Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.13 Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?14 A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.

15 A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.16 Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?17 I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.18 A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.19 Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.20 Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.21 Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.

22 A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.23 I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.24 Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?25 Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.26 Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.27 Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?

28 A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.29 I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,30 Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.31 A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.

32 Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.33 I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.34 I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.35 Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.36 A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.37 A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.38 A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.39 Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.40 I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.

41 Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?42 A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.43 Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.44 Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.45 I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.46 Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.47 Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.48 Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.49 I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.

50 Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.51 I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.52 I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.53 Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.

1 Kings 1

Adonijah Tries to Seize the Throne

1 King David was very old;t even when they covered him with blankets,t he could not get warm.2 His servants advisedt him, “A young virgin must be found for our master, the king,t to take care of the king’s needst and serve as his nurse. She can also sleep with yout and keep our master, the king, warm.”t3 So they looked through all Israelt for a beautiful young woman and found Abishag, a Shunammite, and brought her to the king.

4 The young woman was very beautiful; she became the king’s nurse and served him, but the king did not have sexual relations with her.t
5 Now Adonijah, son of David and Haggith,ts was promoting himself,t boasting,t “I will be king!” He managed to acquiret chariots and horsemen, as well as fifty men to serve as his royal guard.t6 (Now his father had never correctedt himt by saying, “Why do you do such things?” He was also very handsome and had been born right after Absalom.t)7 He collaboratedt with Joab son of Zeruiah and with Abiathar the priest, and they supportedt him.t8 But Zadok the priest, Benaiah son of Jehoiada, Nathan the prophet, Shimei, Rei, and David’s elite warriorst did not ally themselvest with Adonijah.9 Adonijah sacrificed sheep, cattle, and fattened steers at the Stone of Zoheleth near En Rogel. He invited all his brothers, the king’s sons,s as well as all the men of Judah, the king’s servants.

10 But he did not invite Nathan the prophet, Benaiah, the elite warriors,t or his brother Solomon.
11 Nathan said to Bathsheba, Solomon’s mother, “Has it been reported to yout that Haggith’s son Adonijah has become king behind our master David’s back?t12 Nowt let me give you some advice as to howt you can save your life and your son Solomon’s life.13 Visitt King David and say to him, ‘My master, O king, did you not solemnly promiset your servant, “Surely your son Solomon will be king after me; he will sit on my throne”? So why has Adonijah become king?’

14 Whilet you are still there speaking to the king, I will arrives and verify your report.”t
15 So Bathsheba visited the king in his private quarters.t (The king was very old, and Abishag the Shunammite was serving the king.)16 Bathsheba bowed down on the floor beforet the king. The king said, “What do you want?”17 She replied to him, “My master, you swore an oath to your servant by the Lord your God, ‘Solomon your son will be king after me and he will sit on my throne.’18 But now, look, Adonijah has become king! But you,s my master the king, are not even aware of it!t19 He has sacrificed many cattle, steers, and sheep and has invited all the king’s sons, Abiathar the priest, and Joab, the commander of the army, but he has not invited your servant Solomon.20 Now,s my master, O king, all Israel is watching anxiously to see who is named to succeed my master the king on the throne.t

21 If a decision is not made,t when my master the king is buried with his ancestors,t my son Solomon and It will be considered state criminals.”t
22 Just then,t while she was still speaking to the king, Nathan the prophet arrived.23 The king was told, “Nathan the prophet is here.” Nathan entered and bowed before the king with his face to the floor.t24 Nathan said, “My master, O king, did you announce, ‘Adonijah will be king after me; he will sit on my throne’?25 For today he has gone down and sacrificed many cattle, steers, and sheep and has invited all the king’s sons, the army commanders, and Abiathar the priest. At this momentt they are having a feastt in his presence, and they have declared, ‘Long live King Adonijah!’t26 But he did not invite me – your servant – or Zadok the priest, or Benaiah son of Jehoiada, or your servant Solomon.

27 Has my master the king authorized this without informing your servantss who should succeed my master the king on his throne?”t

David Picks Solomon as His Successor

28 King David responded,t “Summon Bathsheba!”s She came and stood before the king.t29 The king swore an oath: “As certainly as the Lord lives (he who has rescued met from every danger),30 I will keept today the oath I swore to you by the Lord God of Israel: ‘Surely Solomon your son will be king after me; he will sit in my place on my throne.’”

31 Bathsheba bowed down to the king with her face to the floort and said, “May my master, King David, live forever!”
32 King David said, “Summon Zadok the priest, Nathan the prophet,s and Benaiah son of Jehoiada.” They came before the king,33 and het told them, “Take your master’st servants with you, put my son Solomon on my mule, and lead him down to Gihon.t34 There Zadok the priest and Nathan the prophet will anointt him king over Israel; then blow the trumpet and declare, ‘Long live King Solomon!’35 Then follow him up as he comes and sits on my throne. He will be king in my place; I have decreedt that he will be ruler over Israel and Judah.”36 Benaiah son of Jehoiada respondedt to the king: “So be it!t May the Lord God of my master the king confirm it!t

37 As the Lord is with my master the king, so may he be with Solomon, and may he make him an even greater king than my master King David!”t
38 So Zadok the priest, Nathan the prophet, Benaiah son of Jehoiada, the Kerethites, and the Pelethitess went down, put Solomon on King David’s mule, and led him to Gihon.39 Zadok the priest took a horn filled with olive oilts from the tent and poured it ont Solomon; the trumpet was blown and all the people declared, “Long live King Solomon!”

40 All the people followed him up, playing flutes and celebrating so loudly they made the ground shake.t
41 Now Adonijah and all his guests heard the commotion just as they had finished eating.t When Joab heard the sound of the trumpet, he asked, “Why is there such a noisy commotion in the city?”t42 As he was still speaking, Jonathant son of Abiathar the priest arrived. Adonijah said, “Come in, fort an important man like you must be bringing good news.”t43 Jonathan repliedt to Adonijah: “No!t Our mastert King David has made Solomon king.44 The king sent with him Zadok the priest, Nathan the prophet, Benaiah son of Jehoiada, the Kerethites, and the Pelethites and they put him on the king’s mule.45 Then Zadok the priest and Nathan the prophet anointedt him king in Gihon. They went up from there rejoicing, and the city is in an uproar. That is the sound you hear.46 Furthermore, Solomon has assumed the royal throne.t47 The king’s servants have even come to congratulatet our mastert King David, saying, ‘May your Gods make Solomon more famous than you and make him an even greater king than you!’t Then the king leanedt on the bed

48 and saidt this: ‘The Lord God of Israel is worthy of praise becauset today he has placed a successor on my throne and allowed me to see it.’”t
49 All of Adonijah’s guests panicked;t they jumped up and rushed off their separate ways.50 Adonijah feared Solomon, so he got up and went and grabbed hold of the horns of the altar.s51 Solomon was told, “Look, Adonijah fears you;t see, he has taken hold of the horns of the altar, saying, ‘May King Solomon solemnly promiset me today that he will not kill his servant with the sword.’”52 Solomon said, “If he is a loyal subject,t not a hair of his head will be harmed, but if he is found to be a traitor,t he will die.”

53 King Solomon sent men to bring him downt from the altar. He came and bowed down to King Solomon, and Solomon told him, “Go home.”t