1 Samuel 1

1 Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jehož jméno bylo Elkána, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf Efratejského.2 A ten měl dvě ženy, jméno jedné Anna, a jméno druhé Penenna. Měla pak Penenna děti, ale Anna neměla dětí.3 I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi.

4 Když pak přišel den, v němž obětoval Elkána, dal Penenně manželce své, a všechněm synům i dcerám jejím díly.5 Anně pak dal díl jeden výborný, nebo Annu miloval, ale Hospodin zavřel byl život její.6 Přesto kormoutila ji také velmi protivnice její, toliko aby ji popouzela, proto že Hospodin zavřel byl život její.7 To když činíval každého roku, a Anna též chodívala do domu Hospodinova, tak ji kormoutívala protivnice; ona pak plakávala a nic nejídala.8 Tedy řekl jí Elkána muž její: Anna, proč pláčeš? A proč nejíš? Proč tak truchlí srdce tvé? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů?

9 Vstala tedy Anna, když pojedli v Sílo a napili se; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova.10 Ona pak jsuci v hořkosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi.11 A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.12 I stalo se, když se dlouho modlila před Hospodinem, že Elí pozor měl na ústa její.13 Ale Anna mluvila v srdci svém; toliko rtové její se hýbali, hlasu pak jejího nebylo slyšeti. I domníval se Elí, že by opilá byla.14 Protož řekl jí Elí: Dlouho-liž budeš opilá? Vystřízvěj z vína svého.15 Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem.16 Nepřirovnávejž děvky své k ženě bezbožné, nebo z velikého myšlení a hořkosti své mluvila jsem až dosavad.17 Jíž odpověděl Elí, řka: Jdiž u pokoji, a Bůh Izraelský dejž tobě k prosbě tvé, zač jsi ho prosila.18 I řekla: Ó by nalezla děvka tvá milost před očima tvýma! Tedy odšedši žena cestou svou, pojedla, a tvář její nebyla více smutná.

19 I vstali velmi ráno, a poklonu učinivše před Hospodinem, navrátili se, a přišli do domu svého do Ramata. Poznal pak Elkána Annu manželku svou, a Hospodin rozpomenul se na ni.20 I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu.21 Šel pak muž ten Elkána se vší čeledí svou, aby obětoval Hospodinu obět výroční a slib svůj.22 Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky.23 I řekl jí Elkána muž její: Učiň, cožť se dobrého vidí, zůstaň, dokudž neodchováš jeho. Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své! A tak zůstala žena, a krmila syna svého, až jej i odchovala.

24 Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé.25 Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí.26 Ona pak řekla: Poslyš mne, pane můj. Jako jest živa duše tvá, pane můj, já jsem žena ta, kteráž jsem stála tuto s tebou, modleci se Hospodinu.27 Za toto dítě jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosbě mé to, čehož jsem prosila od něho.28 Protož já také oddávám jej Hospodinu; po všecky dny, v nichž živ bude, oddanýť jest Hospodinu. A učinil tu poklonu Hospodinu.

1 Samuel 1

Hannah Gives Birth to Samuel

1 There was a man from Ramathaim Zophim,s from the hill country of Ephraim, whose name was Elkanah. He was the son of Jeroham, the son of Elihu, the son of Tohu, the son of Zuph, an Ephraimite.

2 He had two wives; the name of the first was Hannah and the name of the second was Peninnah. Now Peninnah had children, but Hannah was childless.
3 Year after yeart this man would go up from his city to worship and to sacrifice to the Lord of hosts at Shiloh. It was there that the two sons of Eli, Hophni and Phineas, served as the Lord’s priests.4 Whenever the day came for Elkanah to sacrifice, he used to give meat portions to his wife Peninnah and to all her sons and daughters.5 But he would give a doublet portion to Hannah, because he especially loved her.t Now the Lord had not enabled her to have children.t6 Her rival wife used to upset her and make her worry,t for the Lord had not enabled her to have children.7 Peninnaht would behave this way year after year. Whenever Hannaht went up to the Lord’s house, Peninnaht would upset her so that she would weep and refuse to eat.

8 Finally her husband Elkanah said to her, “Hannah, why do you weep and not eat? Why are you so sad?t Am I not better to you than tens sons?”
9 On one occasion in Shiloh, after they had finished eating and drinking, Hannah got up.s (Now at the time Eli the priest was sitting in his chairt by the doorpost of the Lord’s temple.)10 She was very upsett as she prayed to the Lord, and she was weeping uncontrollably.t

11 She made a vow saying, “O Lord of hosts, if you will look with compassiont on the suffering of your female servant,t remembering me and not forgetting your servant, and give a male childt to your servant, then I will dedicate him to the Lord all the days of his life. His hair will never be cut.”t
12 As she continued praying tos the Lord, Eli was watching her mouth.13 Now Hannah was speaking from her heart. Although her lips were moving, her voice was inaudible. Eli therefore thought she was drunk.

14 So het said to her, “How often do you intend to get drunk? Put away your wine!”
15 But Hannah replied, “That’s not the way it is,t my lord! I am under a great deal of stress.t I have drunk neither wine nor beer. Rather, I have poured out my soul tot the Lord.

16 Don’t consider your servant a wicked woman,t for until now I have spoken from my deep pain and anguish.”
17 Eli replied, “Go in peace, and may the God of Israel grant the request that you have asked of him.”

18 She said, “May I, your servant, find favor in your sight.” So the woman went her way and got something to eat.s Her face no longer looked sad.
19 They got up early the next morning and after worshiping the Lord, they returned to their home at Ramah. Elkanah had marital relations witht his wife Hannah, and the Lord remembereds her.

20 After some time Hannah became pregnant and gave birth to a son. She named him Samuel, thinking, “I asked the Lord for him.t

Hannah Dedicates Samuel to the Lord

21 This man Elkanah went up with all his family to make the yearly sacrifice to the Lord and to keep his vow,

22 but Hannah did not go up with them.t Instead she told her husband, “Once the boy is weaned, I will bring him and appear before the Lord, and he will remain there from then on.”

23 So her husband Elkanah said to her, “Do what you think best.t Stay until you have weaned him. May the Lord fulfill his promise.”t
So the woman stayed and nursed her son until she had weaned him.24 Once she had weaned him, she took him up with her, along with three bulls, an ephahs of flour, and a containert of wine. She brought him to the Lord’s house at Shiloh, even though he was young.s25 Once the bull had been slaughtered, they brought the boy to Eli.26 She said, “Just as surely as you are alive, my lord, I am the woman who previously stood here with you in order to pray to the Lord.27 I prayed for this boy, and the Lord has given me the request that I asked of him.

28 Now I dedicate him to the Lord. From this time on he is dedicated to the Lord.” Then theyt worshiped the Lord there.