1 Samuel 3

Tady jsem!

1 Chlapec Samuel sloužil pod Elího dohledem Hospodinu. V oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté.

2 Elí měl v té době už tak slabý zrak, že neviděl. Jednou v noci spal na svém obvyklém místě. 3 Boží lampa ještě nezhasla. Samuel spal v Hospodinově svatostánku, kde byla Boží truhla.

4 Vtom na Samuele zavolal Hospodin.
„Tady jsem,“ odpověděl Samuel

5 a rozběhl se za Elím. „Tady jsem,“ řekl mu. „Volal jsi mě.“
Elí však odvětil: „Nevolal jsem tě. Jdi zase spát.“ A tak si šel lehnout.

6 Vtom na něj Hospodin znovu zavolal: „Samueli!“ Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu.
„Nevolal jsem tě, synu,“ odpověděl Elí. „Jdi zase spát.“

7 Samuel totiž ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno.

8 Hospodin ale Samuele zavolal znovu, potřetí. Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu.
Tehdy Elí pochopil, že chlapce volá Hospodin. 9 Proto Samuelovi řekl: „Jdi spát, a když tě zavolá, řekni: ‚Mluv, Hospodine; tvůj služebník poslouchá.‘“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo.

10 Vtom přišel Hospodin, stanul tam a zavolal tak jako předtím: „Samueli! Samueli!“
„Mluv,“ odpověděl Samuel, „tvůj služebník poslouchá.“

11 Tehdy Hospodin Samuelovi řekl: „Hle, chystám se v Izraeli udělat věc, která nikomu, kdo o ní uslyší, nepřestane znít v uších. 12 Toho dne uvedu na Elího všechno, co jsem vyslovil proti jeho domu, od začátku až do konce. 13 Oznámil jsem mu, že jeho dům navěky odsoudím kvůli provinění, o kterém věděl: Jeho synové se rouhali a on jim v tom nezabránil. 14 Proto o Elího domě přísahám: Vina Elího domu nebude nikdy přikryta žádnou obětí ani darem!“

15 Samuel zůstal ležet až do rána, kdy měl jít otevřít dveře Hospodinovy svatyně. Bál se totiž vyprávět to vidění Elímu.

16 Ten si však Samuele zavolal: „Samueli, synu můj!“
„Tady jsem,“ odpověděl Samuel.

17 „Co ti řekl?“ ptal se ho Elí. „Prosím, nic přede mnou netaj. Ať tě Bůh potrestá a ještě ti přidá, jestliže mi zatajíš jediné slovo z toho, co ti řekl!“

18 A tak mu to Samuel všechno pověděl a nezatajil mu vůbec nic. Elí na to řekl: „On je Hospodin; ať učiní, co se mu zlíbí.“

19 Samuel pak rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby jediné z jeho slov selhalo. 20 Celý Izrael od Danu až po Beer-šebu tak poznal, že Samuel je skutečně Hospodinův prorok. 21 Hospodin se pak i nadále ukazoval v Šílu, kde se zjevil Samuelovi svým slovem.

1 Samuel 3

The Call of Samuel

1 Now the boy Samuel continued serving the Lord under Eli’s supervision.t Word from the Lord was rare in those days; revelatory visions were infrequent.
2 Eli’s eyes had begun to fail, so that he was unable to see well. At that time he was lying down in his place,3 and the lamp of God had not yet been extinguished. Samuel was lying down in the temple of the Lord as well; the ark of God was also there.4 The Lord called to Samuel, and he replied, “Here I am!”5 Then he ran to Eli and said, “Here I am, for you called me.” But Elit said, “I didn’t call you. Go back and lie down.” So he went back and lay down.

6 The Lord again called, “Samuel!” So Samuel got up and went to Eli and said, “Here I am, for you called me.” But Elit said, “I didn’t call you, my son. Go back and lie down.”
7 Now Samuel did not yet know the Lord; the word of the Lord had not yet been revealed to him.8 Then the Lord called Samuel a third time. So he got up and went to Eli and said, “Here I am, for you called me!” Eli then realized that it was the Lord who was calling the boy.

9 So Eli said to Samuel, “Go back and lie down. When he calls you, say, “Speak, Lord, for your servant is listening.” So Samuel went back and lay down in his place.
10 Then the Lord came and stood nearby, calling as he had previously done, “Samuel! Samuel!” Samuel replied, “Speak, for your servant is listening!”11 The Lord said to Samuel, “Look! I am about to do something in Israel;t when anyone hears about it, both of his ears will tingle.12 On that day I will carry outt against Eli everything that I spoke about his house – from start to finish!13 Yous should tell him that I am about to judge his house forever because oft the sin that he knew about. For his sons were cursing God,s and he did not rebuke them.

14 Therefore I swore an oath to the house of Eli, ‘The sin of the house of Eli can never be forgiven by sacrifice or by grain offering.’”
15 So Samuel lay down until morning. Then he opened the doors of the Lord’s house. But Samuel was afraid to tell Eli about the vision.16 However, Eli called Samuel and said, “Samuel, my son!” He replied, “Here I am.”

17 Elit said, “What message did he speak to you? Don’t conceal it from me. God will judge you severelyt if you conceal from me anything that he said to you!”
18 So Samuel told him everything. He did not hold back anything from him. Elit said, “The Lord will do what he pleases.”t19 Samuel continued to grow, and the Lord was with him. None of his prophecies fell to the ground unfulfilled.t20 All Israel from Dan to Beer Sheba realized that Samuel was confirmed as a prophet of the Lord.21 Then the Lord again appeared in Shiloh, for it was in Shiloh that the Lord had revealed himself to Samuels through the word of the Lord.t