1 Samuel 9

To je ten muž

1 Byl jeden muž z Benjamína, jmenoval se Kíš, syn Abiele, syna Cerorova, syna Bechoratova, syna Afiachova. Byl to mezi Benjamínci vynikající muž. 2 Ten měl syna jménem Saul, mládence tak pěkného, že mezi syny Izraele nebylo pěknějšího. O hlavu převyšoval všechny ostatní.

3 Saulovu otci Kíšovi se jednou zatoulaly oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: „Vezmi s sebou jednoho mládence a vyprav se ty oslice hledat.“ 4 Prošel tedy Efraimské hory, prošel kraj Šališa, ale nenašli nic. Prošli kraj Šaalim a zase nic. Prošel kraj Jemini, a pořád nic nenašli.

5 Když dorazili až do kraje Cuf, řekl Saul mládenci, kterého měl s sebou: „Pojďme se vrátit, ať se můj otec místo o oslice nezačne bát o nás.“

6 „Víš co?“ odpověděl mu mládenec. „V tomhle městě bývá Boží muž. Je to vážený člověk; všechno, co řekne, se opravdu stane. Co se tam teď vydat? Třeba nám ukáže cestu, kterou máme jít.“

7 Saul mu na to řekl: „Co ale tomu muži přineseme, když za ním půjdeme? Jídlo nám už v mošnách došlo. Nemáme pro Božího muže žádnou odměnu. Co u sebe máme?“

8 „Podívej,“ odpověděl mládenec Saulovi, „mám u sebe čtvrt šekelu stříbra. Dám je Božímu muži, aby nám ukázal cestu.“ 9 (Když se v dávných dobách v Izraeli někdo šel dotázat Boha, říkal: Pojďme, půjdeme za vidoucím. Dnešní prorok byl tehdy nazýván vidoucí.)

10 „Dobrá,“ řekl Saul svému mládenci, „pojďme tedy.“ A tak šli do města, kde byl Boží muž.

11 Když pak stoupali nahoru k městu, potkali se s děvečkami, které vyšly pro vodu. „Je tu vidoucí?“ zeptali se jich.

12 „Ano,“ odpověděly jim, „kousek před tebou. Pospěš si! Přišel dnes do města, protože lidé pořádají na návrší obětní hostinu. 13 Vyhledejte ho, hned jak přijdete do města, než se vydá k hostině na návrší. Lidé nezačnou jíst, dokud nepřijde, protože on má obětní hod požehnat. Teprve pak se pozvaní dají do jídla. Když vyrazíte hned, zastihnete ho právě včas.“

14 Šli tedy do města. Jakmile vešli do města, hle – proti nim jde Samuel a míří vzhůru na návrší.

15 Den před Saulovým příchodem Hospodin Samuelovi prozradil: 16 „Zítra touto dobou k tobě pošlu muže z kraje Benjamín a ty ho pomažeš za vůdce nad mým lidem Izraelem. On vysvobodí můj lid z ruky Filištínů. Shlédl jsem totiž na svůj lid, neboť ke mně dolehl jejich nářek.“

17 Jakmile Samuel spatřil Saula, Hospodin promluvil: „Hle, to je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid.“

18 Saul uprostřed brány přistoupil k Samuelovi a požádal ho: „Ukaž mi, prosím, kde tu bydlí vidoucí.“

19 „Já jsem vidoucí,“ odpověděl mu Samuel. „Pojď přede mnou na návrší; dnes budete jíst se mnou. Než se s tebou ráno rozloučím, povím ti všechno, co máš na srdci. 20 A o ty oslice, které se ti před třemi dny ztratily, si nedělej starosti. Už se našly. Vždyť ke komu se upíná touha celého Izraele? Přece k tobě a tvému otcovskému rodu!“

21 „Cože?“ opáčil Saul. „Já jsem přece Benjamínek, z nejmenšího kmene v Izraeli! A můj rod je navíc ze všech benjamínských rodů ten poslední. Co mi to tu říkáš?“

22 Samuel ale Saula i s jeho mládencem vzal, přivedl je do síně a dal jim čelní místo mezi pozvanými, kterých bylo asi třicet. 23 Samuel řekl kuchaři: „Přines tu porci, kterou jsem ti dal; tu, o níž jsem ti řekl, ať ji dáš stranou.“

24 Kuchař tedy vytáhl kýtu i s tím, co bylo na ní, a položil ji před Saula. „To bylo připraveno pro tebe,“ řekl Samuel. „Přijmi to a jez. Pro tuto chvíli, právě pro tebe to bylo určeno, ještě než jsem pozval ostatní.“ A tak Saul toho dne pojedl se Samuelem.

25 Když potom sestoupili z návrší do města, Samuel ještě se Saulem pohovořil na střešní terase. 26 Brzy ráno, ještě za rozbřesku, pak Samuel na Saula na střeše zavolal: „Vstávej, ať se s tebou rozloučím.“ Saul tedy vstal a společně se Samuelem vyšli ven. 27 Když se blížili k okraji města, Samuel Saulovi řekl: „Pošli toho mládence napřed.“ Když odešel, řekl mu: „Zastav se na chvíli. Uslyšíš ode mě Boží slovo.“

1 Samuel 9

Samuel Meets with Saul

1 There was a Benjaminite man named Kish son of Abiel, the son of Zeror, the son of Becorath, the son of Aphiah of Benjamin. He was a prominent person.

2 He had a son named Saul, a handsome young man. There was no one among the Israelites more handsome than he was; he stood head and shoulders above all the people.
3 The donkeys of Saul’s father Kish wandered off,t so Kish said to his son Saul, “Take one of the servants with you and got look for the donkeys.”s

4 So Sault crossed through the hill country of Ephraim, passing through the land of Shalisha, but they did not find them. So they crossed through the land of Shaalim, but they were not there. Then he crossed through the land of Benjamin, and still they did not find them.
5 When they came to the land of Zuph, Saul said to his servant who was with him, “Come on, let’s head back before my father quits worrying about the donkeys and becomes anxious about us!”6 But the servant said to him, “Look, there is a man of God in this town. He is highly respected. Everything that he says really happens.t Now let’s go there. Perhaps he will tell us where we should go from here.”t7 So Saul said to his servant, “All right,t we can go. But what can we bring the man, since the food in our bags is used up? We have no gift to take to the man of God. What do we have?”8 The servant went on to answer Saul, “Look, I happen to have in my hand a quarter shekels of silver. I will give it to the man of God and he will tell us where we should go.”t9 (Now it used to be in Israel that whenever someone went to inquire of God he would say, “Come on, let’s go to the seer.” For today’s prophet used to be called a seer.)

10 So Saul said to his servant, “That’s a good idea!t Come on. Let’s go.” So they went to the town where the man of God was.
11 As they were going up the ascent to the town, they met some girls coming out to draw water. They said to them, “Is this where the seer is?”12 They replied, “Yes, straight ahead! But hurry now, for he came to the town today, and the people are making a sacrifice at the high place.

13 When you enter the town, you can find him before he goes up to the high place to eat. The people won’t eat until he arrives, for he must bless the sacrifice. Once that happens, those who have been invited will eat. Now go on up, fors this is the time when you can find him!”
14 So they went up to the town. As they were heading for the middle of the town, Samuel was coming in their directiont to go up to the high place.15 Now the day before Saul arrived, the Lord had toldt Samuel:

16 “At this time tomorrow I will send to you a man from the land of Benjamin. You must consecratet him as a leader over my people Israel. He will save my people from the hand of the Philistines. For I have looked with favor on my people. Their cry has reached me!”
17 When Samuel saw Saul, the Lord said,t “Here is the man that I told you about! He will rule over my people.”

18 As Saul approached Samuel in the middle of the gate, he said, “Please tell me where the seer’s house is.”
19 Samuel replied to Saul, “I am the seer! Go up in front of me to the high place! Today you will eat with me and in the morning I will send you away. I will tell you everything that you are thinking.t

20 Don’t be concernedt about the donkeys that you lost three days ago, for they have been found. Whom does all Israel desire? Is it not you, and all your father’s family?”t

21 Saul replied, “Am I not a Benjaminite, from the smallest of Israel’s tribes, and is not my family clan the smallest of all the tribes of Benjamin? Why do you speak to me in this way?”
22 Then Samuel broughtt Saul and his servant into the room and gave them a place at the head of those who had been invited. There were about thirty people present.

23 Samuel said to the cook, “Give me the portion of meat that I gave to you – the one I asked you to keep with you.”

24 So the cook picked up the leg and brought it and set it in front of Saul. Samuelt said, “What was kept is now set before you! Eat, for it has been kept for you for this meeting time, from the time I said, ‘I have invited the people.’” So Saul ate with Samuel that day.
25 When they came down from the high place to the town, Samuel spoke with Saul on the roof.26 They got up at dawn and Samuel called to Saul on the roof, “Get up, so I can send you on your way.” So Saul got up and the two of them – he and Samuel – went outside.

27 While they were going down to the edge of town, Samuel said to Saul, “Tell the servant to go on ahead of us.” So he did.s Samuel then said,t “You remain here awhile, so I can inform you of God’s message.”