2 Samuel 1

1 Stalo se pak po smrti Saulově, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni.2 A aj, dne třetího přišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlavě své. Kterýž když přišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se.3 I řekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpověděl: Z vojska Izraelského utekl jsem.4 Opět řekl jemu David: Cože se stalo? Medle, pověz mi. Kterýž odpověděl: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou.5 Řekl ještě David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umřel Saul i Jonata syn jeho?6 Odpověděl mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou přišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho.7 Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzřel mne a zavolal na mne. I řekl jsem: Aj, teď jsem.8 Tedy řekl mi: Kdo jsi ty? Odpověděl jsem jemu: Amalechitský jsem.9 I řekl mi: Přistup medle sem a zabí mne, nebo mne obklíčila úzkost, a ještě všecka duše má jest ve mně.10 Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem věděl, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlavě jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a teď jsem to přinesl ku pánu svému.

11 Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteříž s ním byli.12 A nesouce smutek, plakali a postili se až do večera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinův a pro dům Izraelský, že padli od meče.

13 Řekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpověděl: Syn muže příchozího Amalechitského jsem.14 Opět mu řekl David: Kterak jsi směl vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova?15 A zavolav David jednoho z mládenců, řekl jemu: Přistoupě, oboř se na něj. Kterýžto udeřil ho, tak že umřel.16 I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.

17 Tedy naříkal David naříkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho,18 (Přikázav však, aby synové Judovi učeni byli stříleti z luku, jakož psáno v knize Upřímého.):19 Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zraněni, jakť jsou padli udatní!20 Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobřezaných.21 Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšť nespadej na vás, ani tu buď pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Saulův, jako by nebyl pomazán olejem.22 Od krve raněných a od tuku udatných lučiště Jonatovo nikdy zpět neodskočilo, a meč Saulův nenavracoval se prázdný.23 Saul a Jonata milí a utěšení v životě svém, také při smrti své nejsou rozloučeni. Nad orlice bystřejší, nad lvy silnější byli.24 Dcery Izraelské, plačte Saule, kterýž vás odíval červcem dvakrát barveným rozkošně, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše.25 Ach, jakť jsou padli udatní u prostřed boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest.26 Velice jsem po tobě teskliv, bratře můj Jonato. Byl jsi mi příjemný náramně; vzácnější u mne byla milost tvá nežli milost žen.27 Ach, jakť jsou padli udatní, a zahynula odění válečná.

2 Samuel 1

David Learns of the Deaths of Saul and Jonathan

1 After the death of Saul,s when David had returned from defeating the Amalekites,s he stayed at Ziklags for two days.

2 On the third day a man arrived from the camp of Saul with his clothes torn and dirt on his head.s When he approached David, the mant threw himself to the ground.t
3 David asked him, “Where are you coming from?” He replied, “I have escaped from the camp of Israel.”4 David inquired, “How were things going?t Tell me!” He replied, “The people fled from the battle and many of themt fell dead.t Even Saul and his son Jonathan are dead!”5 David said to the young mant who was telling him this, “How do you know that Saul and his son Jonathan are dead?”s6 The young man who was telling him thiss said, “I just happened to be on Mount Gilboa and came across Saul leaning on his spear for support. The chariots and leaders of the horsemen were in hot pursuit of him.7 When he turned around and saw me, he called out to me. I answered, ‘Here I am!’8 He asked me, ‘Who are you?’ I told him, ‘I’ms an Amalekite.’9 He said to me, ‘Stand over me and finish me off!t I’m very dizzy,t even though I’m still alive.’t

10 So I stood over him and put him to death, since I knew that he couldn’t live in such a condition.t Then I took the crown which was on his head and thes bracelet which was on his arm. I have brought them here to my lord.”s
11 David then grabbed his own clothess and tore them, as did all the men who were with him.

12 They lamented and wept and fasted until evening because Saul, his son Jonathan, the Lord’s people, and the house of Israel had fallen by the sword.
13 David said to the young man who told this to him, “Where are you from?” He replied, “I am an Amalekite, the son of a resident foreigner.”t14 David replied to him, “How is it that you were not afraid to reach out your hand to destroy the Lord’s anointed?”15 Then David called one of the soldierst and said, “Come here and strike him down!” So he struck him down, and he died.

16 David said to him, “Your blood be on your own head! Your own mouth has testified against you, saying ‘I have put the Lord’s anointed to death.’”

David’s Tribute to Saul and Jonathan

17 Then David chanted this lament over Saul and his son Jonathan.

18 (He gave instructions that the people of Judah should be taught “The Bow.”t Indeed, it is written down in the Book of Yashar.)s

19 The beautys of Israel lies slain on your high places!
How the mighty have fallen!

20 Don’t report it in Gath,
don’t spread the news in the streets of Ashkelon,s
or the daughters of the Philistines will rejoice,
the daughters of the uncircumcised will celebrate!

21 O mountains of Gilboa,
may there be no dew or rain on you, nor fields of grain offerings!s
For it was there that the shield of warriors was defiled;t
the shield of Saul lies neglected without oil.s

22 From the blood of the slain, from the fat of warriors,
the bow of Jonathan was not turned away.
The sword of Saul never returnedt empty.

23 Saul and Jonathan were greatly lovedt during their lives,
and not even in their deaths were they separated.
They were swifter than eagles, stronger than lions.

24 O daughters of Israel, weep over Saul,
who clothed you in scarlets as well as jewelry,
who put gold jewelry on your clothes.

25 How the warriors have fallen
in the midst of battle!
Jonathan lies slain on your high places!

26 I grieve over you, my brother Jonathan!
You were very dear to me.
Your love was more special to me than the love of women.

27 How the warriors have fallen!
The weapons of wars are destroyed!