2 Samuel 9

1 Tedy řekl David: Jest-li ještě kdo pozůstalý z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství pro Jonatu?2 Byl pak služebník domu Saulova, jehož jméno bylo Síba. I zavolali ho k Davidovi. I řekl král jemu: Ty-li jsi Síba? Odpověděl: Jsem služebník tvůj.3 Řekl jemu král: Jest-liž ještě kdo z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství Boží? Odpověděl Síba králi: Ještě jest syn Jonatův chromý na nohy.4 I řekl jemu král: Kdež jest? Odpověděl Síba králi: Tam jest v domě Machiry, syna Amielova v Lodebar.

5 Protož poslav král David, vzal ho z domu Machiry, syna Amielova z Lodebar.6 A když přišel Mifibozet syn Jonaty, syna Saulova, k Davidovi, padl na tvář svou a poklonil se. I řekl David: Mifibozete. Kterýž odpověděl: Aj, služebník tvůj.

7 Řekl jemu David: Neboj se, nebo jistě učiním s tebou milosrdenství pro Jonatu otce tvého, a navrátím tobě všecka pole Saule otce tvého, a ty jídati budeš za stolem mým vždycky.8 Kterýž pokloniv se, řekl: Co jest služebník tvůj, že jsi se ohlédl na psa mrtvého, jakýž jsem já?

9 Zatím povolal král Síby, služebníka Saulova a řekl jemu: Cožkoli měl Saul i všecka čeled jeho, to jsem dal synu pána tvého.10 Budeš tedy jemu spravovati rolí, ty i synové tvoji i služebníci tvoji, a snášeti budeš, aby měl syn pána tvého pokrm, kterýž by jedl, ale Mifibozet syn pána tvého jídati bude vždycky za stolem mým. (Měl pak Síba patnácte synů a dvadceti služebníků.)11 Odpověděl Síba králi: Vedlé všeho, jakž přikázal pán můj král služebníku svému, tak učiní služebník tvůj, ačkoli i Mifibozet mohl by jídati za stolem mým jako jeden z synů královských.12 Měl také Mifibozet syna malého, jemuž jméno bylo Mícha; a všickni, kteříž bydlili v domě Síbově, byli za služebníky Mifibozetovi.13 A tak Mifibozet zůstával v Jeruzalémě, proto že vždycky za stolem královským jídal; a byl kulhavý na obě noze.

2 Samuel 9

David Finds Mephibosheth

1 s Then David asked, “Is anyone still left from the familyt of Saul, so that I may extend kindness to him for the sake of Jonathan?”
2 Now there was a servant from Saul’s house named Ziba, so he was summoned to David. The king asked him, “Are you Ziba?” He replied, “At your service.”t3 The king asked, “Is there not someone left from Saul’s family,t that I may extend God’s kindness to him?” Ziba said to the king, “One of Jonathan’s sons is left; both of his feet are crippled.”

4 The king asked him, “Where is he?” Ziba told the king, “He is at the house of Makir son of Ammiel in Lo Debar.
5 So King David had him broughtt from the house of Makir son of Ammiel int Lo Debar.

6 When Mephibosheth son of Jonathan, the son of Saul, came to David, he bowed low with his face toward the ground.t David said, “Mephibosheth?” He replied, “Yes, at your service.”t
7 David said to him, “Don’t be afraid, because I will certainly extend kindness to you for the sake of Jonathan your father. You will be a regular guest at my table.”t

8 Then Mephiboshetht bowed and said, “Of what importance am I, your servant, that you show regard for a dead dog like me?”t
9 Then the king summoned Ziba, Saul’s attendant, and said to him, “Everything that belonged to Saul and to his entire house I hereby give to your master’s grandson.

10 You will cultivatet the land for him – you and your sons and your servants. You will bring its producet and it will bes food for your master’s grandson to eat.t But Mephibosheth, your master’s grandson, will be a regular guest at my table.” (Now Ziba had fifteen sons and twenty servants.)

11 Ziba said to the king, “Your servant will do everything that my lord the king has instructed his servant to do.” So Mephibosheth was a regular guestt at David’s table,s just as though he were one of the king’s sons.
12 Now Mephibosheth had a young son whose name was Mica. All the members of Ziba’s household were Mephibosheth’s servants.

13 Mephibosheth was living in Jerusalem,s for he was a regular guest at the king’s table. But both his feet were crippled.