Skutky 13

1 Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.2 A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.3 Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.

4 A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.5 A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.6 A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,7 Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.8 Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.9 Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,10 Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?11 A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.12 Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.13 A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.

14 Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.15 A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.16 Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.17 Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.18 A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.19 A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.20 A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.21 A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.22 A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.23 Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,24 Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.25 A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.26 Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.28 A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.29 A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.30 Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.31 Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.32 A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;33 Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.34 A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.35 Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.36 David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,37 Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.

38 Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,39 A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.40 Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:41 Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.43 A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.

44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.45 A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.46 Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.47 Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.48 A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.49 I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.50 Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.51 A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.52 Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.

Acts 13

The Church at Antioch Commissions Barnabas and Saul

1 Now there were these prophets and teachers in the church at Antioch:ss Barnabas, Simeon called Niger,s Lucius the Cyrenian,s Manaen (a close friend of Herods the tetrarchts from childhoodt) and Saul.2 While they were servingt the Lord and fasting, the Holy Spirit said, “Set apartt for me Barnabas and Saul for the work to which I have called them.”

3 Then, after they had fastedt andt prayed and placed their handss on them, they sent them off.

Paul and Barnabas Preach in Cyprus

4 So Barnabas and Saul,t sent out by the Holy Spirit, went down to Seleucia,s and from there they sailed to Cyprus.s5 Whent they arrivedt in Salamis,s they began to proclaimt the word of God in the Jewish synagogues.s (Now they also had Johns as their assistant.)ts6 When they had crossed overt the whole island as far as Paphos,s they found a magician, a Jewish false prophet named Bar-Jesus,s7 who was with the proconsuls Sergius Paulus, an intelligent man. The proconsult summonedt Barnabas and Saul and wanted to hears the word of God.8 But the magician Elymast (for that is the way his name is translated)s opposed them, trying to turn the proconsuls away from the faith.9 But Saul (also known as Paul),s filled with the Holy Spirit,s stared straightt at him10 and said, “You who are full of all deceit and all wrongdoing,t you son of the devil, you enemy of all righteousness – will you not stop making crooked the straight paths of the Lord?s11 Nowt look, the hand of the Lord is againstt you, and you will be blind, unable to see the sun for a time!” Immediately mistinesss and darkness came overt him, and he went around seeking peoplet to lead him by the hand.

12 Then when the proconsuls saw what had happened, he believed,s because he was greatly astoundedt at the teaching aboutt the Lord.

Paul and Barnabas at Pisidian Antioch

13 Then Paul and his companions put out to seat from Paphoss and came to Pergas in Pamphylia,s but Johns left them and returned to Jerusalem.ss14 Moving on fromt Perga,s they arrived at Pisidian Antioch,tss and on the Sabbath day they went intot the synagogues and sat down.15 After the reading from the law and the prophets,s the leaders of the synagoguet sent them a message,t saying, “Brothers,t if you have any messaget of exhortationt for the people, speak it.”t

16 So Paul stood up,t gesturedt with his hand and said,
“Men of Israel,t and you Gentiles who fear God,t listen:17 The God of this people Israelt chose our ancestorsts and made the people greatt during their stay as foreignerst in the countryt of Egypt, and with uplifted arms he led them out of it.18 Fort a period of about forty years he put up witht them in the wilderness.t19 Aftert he had destroyedt seven nationss in the land of Canaan, he gave his people their land as an inheritance.t20 All this tookt about four hundred fifty years. After thist he gave them judges until the time oft Samuel the prophet.21 Then they asked for a king, and God gave them Saul son of Kish, a man from the tribe of Benjamin, who ruledt forty years.22 After removing him, Godt raised ups David their king. He testified about him:t ‘I have found Davids the son of Jesse to be a man after my heart,s who will accomplish everything I want him to do.’t23 From the descendantsts of this mans God brought to Israel a Savior, Jesus, just as he promised.ts24 Beforet Jesust arrived, Johns had proclaimed a baptism for repentancet to all the people of Israel.25 But while John was completing his mission,t he said repeatedly,t ‘What do you think I am? I am not he. But look, one is coming after me. I am not worthy to untie the sandals on his feet!’t26 Brothers,t descendantst of Abraham’s family,t and those Gentiles among you who fear God,t the messaget of this salvation has been sent to us.27 For the people who live in Jerusalem and their rulers did not recognizet him,t and they fulfilled the sayingsts of the prophets that are read every Sabbath by condemningt him.t28 Thought they foundt no basiss for a death sentence,t they asked Pilate to have him executed.29 When they had accomplishedt everything that was writtens about him, they took him downt from the crosst and placed himt in a tomb.30 But God raiseds him from the dead,31 andt for many days he appeared to those who had accompanieds him from Galilee to Jerusalem. Theset are now his witnesses to the people.32 And we proclaim to you the good news about the promise to our ancestors,t33 that this promisets God has fulfilled to us, their children, by raisingts Jesus, as also it is written in the second psalm, ‘You are my Son;stoday I have fathered you.’ts34 But regarding the fact that he has raised Jesust from the dead, nevert again to bet in a state of decay, Godt has spoken in this way: ‘I will give youtthe holy and trustworthy promisestmade to David.’s35 Therefore he also says in another psalm,t ‘You will not permit your Holy Onetto experiencetdecay.’s36 For David, after he had servedt God’s purpose in his own generation, died,t was buried with his ancestors,t and experiencedt decay,37 but the ones whom God raised up did not experiencet decay.38 Therefore let it be known to you, brothers, that through this onet forgiveness of sins is proclaimed to you,39 and by this ones everyone who believes is justifiedt from everything from which the law of Moses could not justifyt you.t

40 Watch out,s then, that what is spoken about byt the prophets does not happen to you:

41 ‘Look, you scoffers; be amazed and perish!t
For I am doing a work in your days,
a work you would never believe, even if someone tells you.’”s
42 As Paul and Barnabast were going out,t the peoplet were urgingt them to speak about these thingst on the next Sabbath.

43 When the meeting of the synagogues had broken up,t many of the Jews and God-fearing proselytest followed Paul and Barnabas, who were speaking with them and were persuadingt themt to continuet in the grace of God.
44 On the next Sabbath almost the whole city assembled together to hear the word of the Lord.ss45 But when the Jews saw the crowds, they were filled with jealousy,s and they began to contradictt what Paul was sayingt by reviling him.t46 Both Paul and Barnabas replied courageously,t “It was necessary to speak the word of Godt to you first. Since you reject it and do not consider yourselves worthyt of eternal life, wet are turning to the Gentiles.s47 For thist is what the Lord has commanded us: ‘I have appointedtyou to be a lightsfor the Gentiles, to bring salvationtto the ends of the earth.’”s48 When the Gentiles heard this, they began to rejoicet and praiset the word of the Lord, and all who had been appointed for eternal lifes believed.49 So the word of the Lord was spreadingt through the entire region.50 But the Jews incitedt the God-fearing women of high social standing and the prominent men of the city, stirred up persecution against Paul and Barnabas, and threw them outt of their region.51 So after they shookt the dust off their feets in protest against them, they went to Iconium.s

52 And the disciples were filled with joys and with the Holy Spirit.