Skutky 13

1 V antiochijské církvi byli proroci a učitelé:
Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Menachem, vychovaný společně s tetrarchou Herodem, a Saul.

2 Jednou, když uctívali Pána a postili se, Duch svatý řekl: „Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal.“ 3 Po půstu a modlitbě na ně tedy vložili ruce a propustili je.

Kypr

4 Oni pak, vysláni Duchem svatým, přišli do Seleukie, odkud odpluli na Kypr. 5 Když dorazili do Salaminy, kázali Boží slovo v židovských synagogách; také Jan byl s nimi, aby jim pomáhal.

6 Procestovali ten ostrov až do Páfu, kde narazili na jednoho čaroděje, židovského falešného proroka jménem Bar-Jesus, 7 který se vetřel do přízně místního prokonzula Sergia Pavla. Tento rozumný muž si Barnabáše a Saula nechal zavolat, protože toužil slyšet Boží slovo. 8 Onen Elymas (neboli čaroděj, jak se jeho jméno překládá) jim však odporoval a snažil se prokonzulovi zabránit ve víře. 9 Saula, zvaného také Pavel, naplnil Duch svatý. Podíval se mu zpříma do očí 10 a řekl: „Ty ďáblův synu plný přetvářky a podlosti! Ty nepříteli vší spravedlnosti! Nepřestaneš podvracet Hospodinovy přímé cesty?

11 Hle, ruka Hospodinova tě teď raní slepotou! Bude to trvat, než zase uvidíš slunce!“
Vtom na Elymase padla temná mlha, takže tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku. 12 Když prokonzul uviděl, co se stalo, uvěřil, ohromen Pánovým učením.

Antiochie Pisidská

13 Pavel a jeho společníci pak odpluli z Páfu a dorazili do Perge v Pamfylii. Jan je však opustil a vrátil se do Jeruzaléma. 14 Pokračovali tedy z Perge sami, až dorazili do Antiochie Pisidské. V sobotu šli do synagogy a posadili se. 15 Když skončilo čtení Zákona a Proroků, představení synagogy je vyzvali: „Bratři, pokud máte pro lid nějaké slovo povzbuzení, mluvte.“

16 Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: „Izraelité a všichni Boží ctitelé, slyšte: 17 Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce. Pozdvihl tento lid, když pobýval v Egyptě, a vyvedl jej odtud svou vztaženou paží. 18 Po čtyřicet let snášel jejich způsoby na poušti, 19 a když vyhladil sedm národů v zemi Kanaán, rozdělil jim jejich zem losem. 20 To vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Až do proroka Samuele jim dával soudce. 21 Když pak žádali o krále, Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z pokolení Benjamínova. Po čtyřiceti letech 22 jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.‘

23 Z jeho semene Bůh vzbudil Izraeli zaslíbeného Spasitele – Ježíše, 24 před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání. 25 Ke konci své cesty Jan říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte – hle, on přichází po mně! Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.‘

26 Bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kdo ctíte Boha spolu s nimi, vám bylo posláno toto slovo spásy. 27 Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho však nepoznali. Odsoudili ho, a tak naplnili hlasy Proroků, kteří se čtou každou sobotu. 28 Ačkoli nenašli nic, za co by zasloužil smrt, vyžádali si na Pilátovi jeho popravu. 29 Když naplnili všechno, co o něm bylo psáno, sňali jej z kříže a položili do hrobu. 30 Bůh jej ale vzkřísil z mrtvých! 31 On se pak po mnoho dní ukazoval těm, kdo s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma, a ti teď o něm vydávají svědectví lidem.

32 Přinášíme vám tedy radostnou zprávu: Zaslíbení daná našim otcům 33 Bůh splnil nám, jejich potomkům, když vzkřísil Ježíše. Tak je to popsáno ve druhém Žalmu:
‚Ty jsi můj Syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým!‘ 34 A že ho vzkřísil z mrtvých, aby nikdy nepodlehl zkáze, řekl takto:
‚Dám vám svatá zaslíbení
učiněná Davidovi.‘ 35 Proto na jiném místě říká:
‚Svého svatého nevydáš rozkladu.‘ 36 David ve svém pokolení zajisté posloužil Boží vůli. Když však zesnul a byl připojen ke svým otcům, podlehl rozkladu. 37 Ten, kterého Bůh vzkřísil, však rozklad nepoznal.

38 Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů. 39 Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl. 40 Dejte si však pozor, aby se vám nestalo, co je psáno v Prorocích: 41 ‚Pohleďte, pohrdavci,
podivte se a zhyňte:
Já konám dílo ve vaší době,
dílo, jemuž neuvěříte,
i kdyby vám o něm někdo vyprávěl!‘“ 42 Když pak odcházeli ze synagogy, místní pohané je prosili, aby jim o těch věcech vyprávěli příští sobotu. 43 Jakmile bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí Židé i zbožní proselyté šli za Pavlem a Barnabášem. Ti je pak v rozhovoru nabádali, ať zůstávají v Boží milosti.

44 Příští sobotu se ke slyšení Božího slova sešlo skoro celé město. 45 Když Židé uviděli ty davy, naplnila je závist a začali rouhavě popírat, cokoli Pavel řekl.

46 Pavel a Barnabáš jim směle odpověděli: „Vy jste měli Boží slovo slyšet jako první. Protože ho však odmítáte, a považujete se tak za nehodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům! 47 Tak nám to totiž přikázal Hospodin:
‚Učinil jsem tě světlem národů,
abys dal spásu celému světu.‘“ 48 Když to pohané uslyšeli, začali se radovat a oslavovat Pánovo slovo a všichni, kdo byli předurčeni k věčnému životu, uvěřili. 49 Pánovo slovo se pak šířilo po celém kraji.

50 Židovští vůdci ale poštvali bohabojné a vážené ženy i přední muže města, aby proti Pavlovi a Barnabášovi rozpoutali pronásledování a vyhnali je ze svého kraje. 51 Ti však na ně setřásli prach z nohou a přišli do Ikonia. 52 Učedníci pak byli plní radosti a Ducha svatého.

Acts 13

The Church at Antioch Commissions Barnabas and Saul

1 Now there were these prophets and teachers in the church at Antioch:ss Barnabas, Simeon called Niger,s Lucius the Cyrenian,s Manaen (a close friend of Herods the tetrarchts from childhoodt) and Saul.2 While they were servingt the Lord and fasting, the Holy Spirit said, “Set apartt for me Barnabas and Saul for the work to which I have called them.”

3 Then, after they had fastedt andt prayed and placed their handss on them, they sent them off.

Paul and Barnabas Preach in Cyprus

4 So Barnabas and Saul,t sent out by the Holy Spirit, went down to Seleucia,s and from there they sailed to Cyprus.s5 Whent they arrivedt in Salamis,s they began to proclaimt the word of God in the Jewish synagogues.s (Now they also had Johns as their assistant.)ts6 When they had crossed overt the whole island as far as Paphos,s they found a magician, a Jewish false prophet named Bar-Jesus,s7 who was with the proconsuls Sergius Paulus, an intelligent man. The proconsult summonedt Barnabas and Saul and wanted to hears the word of God.8 But the magician Elymast (for that is the way his name is translated)s opposed them, trying to turn the proconsuls away from the faith.9 But Saul (also known as Paul),s filled with the Holy Spirit,s stared straightt at him10 and said, “You who are full of all deceit and all wrongdoing,t you son of the devil, you enemy of all righteousness – will you not stop making crooked the straight paths of the Lord?s11 Nowt look, the hand of the Lord is againstt you, and you will be blind, unable to see the sun for a time!” Immediately mistinesss and darkness came overt him, and he went around seeking peoplet to lead him by the hand.

12 Then when the proconsuls saw what had happened, he believed,s because he was greatly astoundedt at the teaching aboutt the Lord.

Paul and Barnabas at Pisidian Antioch

13 Then Paul and his companions put out to seat from Paphoss and came to Pergas in Pamphylia,s but Johns left them and returned to Jerusalem.ss14 Moving on fromt Perga,s they arrived at Pisidian Antioch,tss and on the Sabbath day they went intot the synagogues and sat down.15 After the reading from the law and the prophets,s the leaders of the synagoguet sent them a message,t saying, “Brothers,t if you have any messaget of exhortationt for the people, speak it.”t

16 So Paul stood up,t gesturedt with his hand and said,
“Men of Israel,t and you Gentiles who fear God,t listen:17 The God of this people Israelt chose our ancestorsts and made the people greatt during their stay as foreignerst in the countryt of Egypt, and with uplifted arms he led them out of it.18 Fort a period of about forty years he put up witht them in the wilderness.t19 Aftert he had destroyedt seven nationss in the land of Canaan, he gave his people their land as an inheritance.t20 All this tookt about four hundred fifty years. After thist he gave them judges until the time oft Samuel the prophet.21 Then they asked for a king, and God gave them Saul son of Kish, a man from the tribe of Benjamin, who ruledt forty years.22 After removing him, Godt raised ups David their king. He testified about him:t ‘I have found Davids the son of Jesse to be a man after my heart,s who will accomplish everything I want him to do.’t23 From the descendantsts of this mans God brought to Israel a Savior, Jesus, just as he promised.ts24 Beforet Jesust arrived, Johns had proclaimed a baptism for repentancet to all the people of Israel.25 But while John was completing his mission,t he said repeatedly,t ‘What do you think I am? I am not he. But look, one is coming after me. I am not worthy to untie the sandals on his feet!’t26 Brothers,t descendantst of Abraham’s family,t and those Gentiles among you who fear God,t the messaget of this salvation has been sent to us.27 For the people who live in Jerusalem and their rulers did not recognizet him,t and they fulfilled the sayingsts of the prophets that are read every Sabbath by condemningt him.t28 Thought they foundt no basiss for a death sentence,t they asked Pilate to have him executed.29 When they had accomplishedt everything that was writtens about him, they took him downt from the crosst and placed himt in a tomb.30 But God raiseds him from the dead,31 andt for many days he appeared to those who had accompanieds him from Galilee to Jerusalem. Theset are now his witnesses to the people.32 And we proclaim to you the good news about the promise to our ancestors,t33 that this promisets God has fulfilled to us, their children, by raisingts Jesus, as also it is written in the second psalm, ‘You are my Son;stoday I have fathered you.’ts34 But regarding the fact that he has raised Jesust from the dead, nevert again to bet in a state of decay, Godt has spoken in this way: ‘I will give youtthe holy and trustworthy promisestmade to David.’s35 Therefore he also says in another psalm,t ‘You will not permit your Holy Onetto experiencetdecay.’s36 For David, after he had servedt God’s purpose in his own generation, died,t was buried with his ancestors,t and experiencedt decay,37 but the ones whom God raised up did not experiencet decay.38 Therefore let it be known to you, brothers, that through this onet forgiveness of sins is proclaimed to you,39 and by this ones everyone who believes is justifiedt from everything from which the law of Moses could not justifyt you.t

40 Watch out,s then, that what is spoken about byt the prophets does not happen to you:

41 ‘Look, you scoffers; be amazed and perish!t
For I am doing a work in your days,
a work you would never believe, even if someone tells you.’”s
42 As Paul and Barnabast were going out,t the peoplet were urgingt them to speak about these thingst on the next Sabbath.

43 When the meeting of the synagogues had broken up,t many of the Jews and God-fearing proselytest followed Paul and Barnabas, who were speaking with them and were persuadingt themt to continuet in the grace of God.
44 On the next Sabbath almost the whole city assembled together to hear the word of the Lord.ss45 But when the Jews saw the crowds, they were filled with jealousy,s and they began to contradictt what Paul was sayingt by reviling him.t46 Both Paul and Barnabas replied courageously,t “It was necessary to speak the word of Godt to you first. Since you reject it and do not consider yourselves worthyt of eternal life, wet are turning to the Gentiles.s47 For thist is what the Lord has commanded us: ‘I have appointedtyou to be a lightsfor the Gentiles, to bring salvationtto the ends of the earth.’”s48 When the Gentiles heard this, they began to rejoicet and praiset the word of the Lord, and all who had been appointed for eternal lifes believed.49 So the word of the Lord was spreadingt through the entire region.50 But the Jews incitedt the God-fearing women of high social standing and the prominent men of the city, stirred up persecution against Paul and Barnabas, and threw them outt of their region.51 So after they shookt the dust off their feets in protest against them, they went to Iconium.s

52 And the disciples were filled with joys and with the Holy Spirit.