Skutky 28

Na Maltě

1 Když jsme se zachránili, zjistili jsme, že se ten ostrov jmenuje Malta. 2 Domorodci se k nám zachovali neobyčejně laskavě. Zapálili oheň a všechny nás k němu pozvali, protože pršelo a bylo chladno. 3 Pavel nasbíral hromadu roští. Když přikládal na oheň, zakousla se mu do ruky zmije unikající před žárem. 4 Když domorodci uviděli, jak mu od ruky visí had, říkali si: „Ten člověk je určitě vrah! Zachránil se z moře, ale Spravedlnost ho nenechala naživu.“ 5 Pavel však hada setřásl do ohně a nic zlého se mu nestalo. 6 Domorodci očekávali, že oteče anebo náhle padne mrtev. Když ale dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého neděje, změnili názor a začali říkat, že je to bůh.

7 V těch místech měl pozemky přední muž toho ostrova jménem Publius. Ten nás přijal a po tři dny nás přátelsky hostil. 8 Publiův otec byl právě na lůžku sužován horečkou a úplavicí. Pavel ho navštívil, po modlitbě na něj vložil ruce a uzdravil ho. 9 Po té události začali přicházet i ostatní nemocní z toho ostrova a byli uzdravováni. 10 Zahrnuli nás mnoha poctami, a když jsme měli vyplout, naložili nám, co jsme potřebovali.

Konečně Řím

11 Po třech měsících jsme odtud vypluli na alexandrijské lodi se znakem Blíženců, která na tom ostrově zůstala přes zimu. 12 Na tři dny jsme zastavili v Syrakusách, 13 odkud jsme pokračovali do Regia. Po jednom dni se zvedl jižní vítr, a tak jsme dalšího dne přistáli v Puteolech.

14 Tam jsme nalezli bratry a na jejich pozvání jsme u nich týden zůstali.
A tak jsme dorazili do Říma. 15 Když o nás uslyšeli tamější bratři, vyšli nám naproti až k Appiově tržišti a další ke Třem krčmám. Jakmile je Pavel uviděl, vzdal díky Bohu a nabyl odvahy. 16 V Římě Pavel dostal povolení bydlet v soukromí s vojákem, který ho hlídal.

17 Po třech dnech Pavel svolal místní židovské představené. Když se sešli, řekl jim: „Bratři, ačkoli jsem se nijak neprovinil proti našemu lidu ani proti otcovským zvykům, byl jsem v Jeruzalémě zatčen a vydán Římanům. 18 Ti mě po výslechu chtěli propustit s tím, že jsem nespáchal nic, za co bych zasloužil smrt. 19 Židé však byli proti, a tak jsem byl nucen odvolat se k císaři – ovšem ne proto, abych žaloval na svůj národ. 20 Pozval jsem vás tedy, abychom se poznali a promluvili spolu, neboť jsem tímto řetězem spoután kvůli naději Izraele.“

21 Odpověděli mu: „Nedostali jsme o tobě žádný dopis z Judska a nikdo z bratrů k nám nepřišel se zprávou nebo žalobou na tebe. 22 Chceme si však poslechnout tvé názory; o té sektě totiž víme, že je všeobecně odmítána.“

23 V den, který mu určili, se jich u něj doma sešlo ještě více. Vykládal jim a svědčil o Božím království a od rána až do večera je z Mojžíšova zákona a Proroků přesvědčoval o Ježíši. 24 Někteří se jeho slovy dali přesvědčit, ale jiní nevěřili. 25 Když se nemohli shodnout a začali se rozcházet, Pavel jim pověděl ještě toto: „Duch svatý správně řekl našim otcům skrze proroka Izaiáše: 26 ‚Jdi k tomuto lidu a řekni:
Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte,
zrakem uvidíte, ale neprohlédnete. 27 Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo;
ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli,
jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,
srdcem nepochopili a neobrátili se,
abych je nemohl uzdravit.‘ 28-29  Proto vězte, že Boží spása byla poslána pohanům. Oni uslyší!“

30 Pavel pak zůstal celé dva roky ve vlastním pronájmu a přijímal všechny, kdo za ním přicházeli. 31 Kázal o Božím království a učil o Pánu Ježíši Kristu se vší smělostí a bez překážek.

Acts 28

Paul on Malta

1 After we had safely reached shore,t we learned that the island was called Malta.ss2 The local inhabitantst showed us extraordinaryt kindness, for they built a fire and welcomed us all because it had started to raint and was cold.3 When Paul had gathered a bundle of brushwoodt and was putting it on the fire, a viper came out because of the heat and fastened itself on his hand.4 When the local peoplet saw the creature hanging from Paul’st hand, they said to one another, “No doubt this man is a murderer! Although he has escaped from the sea, Justice herselft has not allowed him to live!”s5 However,t Pault shookt the creature off into the fire and suffered no harm.

6 But they were expecting that he was going to swell upt or suddenly drop dead. So after they had waitedt a long time and had seent nothing unusual happent to him, they changed their mindst and said he was a god.s
7 Now in the region around that placet were fields belonging to the chief officialt of the island, named Publius, who welcomed us and entertained us hospitably as guests for three days.8 The fathert of Publius lay sick in bed, suffering from fever and dysentery. Paul went in to see himt and after praying, placedt his hands on him and healeds him.9 After this had happened, many of the people on the island who were sickt also came and were healed.s

10 They also bestowed many honors,t and when we were preparing to sail,t they gavet us all the supplies we needed.s

Paul Finally Reaches Rome

11 After three months we put out to seat in an Alexandrian ship that had wintered at the island and had the “Heavenly Twins”ts as its figurehead.t12 We put int at Syracuses and stayed there three days.13 From there we cast offs and arrived at Rhegium,s and after one day a south wind sprang upt and on the second day we came to Puteoli.s14 Theret we foundt some brotherss and were invited to stay with them seven days. And in this way we came to Rome.s15 The brothers from there,s when they heard about us, came as far as the Forum of Appiuss and Three Tavernss to meet us. When he saw them,t Paul thanked God and took courage.

16 When we entered Rome, Paul was allowed to livets by himself, with the soldier who was guarding him.

Paul Addresses the Jewish Community in Rome

17 After three dayst Pault called the local Jewish leaderst together. When they had assembled, he said to them, “Brothers,t although I had donet nothing against our people or the customs of our ancestors,ts from Jerusalems I was handed over as a prisoner to the Romans.t18 Whent they had heard my case,t they wanted to release me,s because there was no basis for a death sentencet against me.19 But when the Jews objected,t I was forced to appeal to Caesart – not that I had some charge to bringt against my own people.t20 So for this reason I have asked to see you and speak with you, for I am bound with this chain because of the hope of Israel.”s21 They replied,t “We have received no letters from Judea about you, nor have any of the brothers come from theret and reported or said anything bad about you.

22 But we would like to hear from you what you think, for regarding this sect we knowt that peoplet everywhere speak againstt it.”
23 They sett a day to meet with him,t and they came to him where he was stayingt in even greater numbers.t From morning until evening he explained thingst to them,t testifyingt about the kingdom of Gods and trying to convincet them about Jesus from both the law of Moses and the prophets.24 Some were convincedt by what he said,t but others refuseds to believe.25 So they began to leave,t unable to agree among themselves, after Paul made one last statement: “The Holy Spirit spoke rightly to your ancestorst through the prophet Isaiah

26 when he said,
‘Go to this people and say,
“You will keep on hearing,tbut will never understand,
and you will keep on looking,tbut will never perceive.

27 For the heart of this people has become dull,ts
and their ears are hard of hearing,t
and they have closed their eyes,
so that they would not see with their eyes
and hear with their ears
and understand with their heart
and turn,sand I would heal them.”’s

28 “Therefore be advisedt that this salvation from Godt has been sent to the Gentiles;s theyt will listen!”ss
30 Pault livedt there two whole years in his own rented quarterst and welcomedt all who came to him,

31 proclaiming the kingdom of God and teaching about the Lord Jesus Christt with complete boldnesst and without restriction.s