Skutky 5

1 Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.2 A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.5 Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.8 I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.9 Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.

12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.13 Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.14 A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)15 Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.

17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí.18 I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.19 Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.21 To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.26 Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.

29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.31 Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.32 A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.

33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se;39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.

41 Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.

Acts 5

The Judgment on Ananias and Sapphira

1 Now a man named Ananias, together with Sapphira his wife, sold a piece of property.2 Het kept back for himself part of the proceeds with his wife’s knowledge; he broughtt only part of it and placed it at the apostles’ feet.3 But Peter said, “Ananias, why has Satan filleds your heart to lie to the Holy Spirit and keep back for yourself part of the proceeds from the sale oft the land?

4 Before it was sold,t did it nott belong to you? And when it was sold, was the moneyt not at your disposal? How have you thought up this deed in your heart?t You have not lied to peoplet but to God!”
5 When Ananias heard these words he collapsed and died, and great fear grippedt all who heard about it.6 So the young men came,t wrapped him up,t carried him out, and burieds him.7 After an interval of about three hours,t his wife came in, but she did not knowt what had happened.8 Peter said to her, “Tell me, were the two of yout paid this amountt for the land?” Sapphirat said, “Yes, that much.”9 Peter then told her, “Why have you agreed together to test the Spirit of the Lord? Look! The feet of those who have buried your husband are at the door, and they will carry you out!”10 At oncet she collapsed at his feet and died. So when the young men came in, they found her dead, and they carried her out and buried her beside her husband.

11 Greatt fear grippedt the whole churchs and all who heard about these things.

The Apostles Perform Miraculous Signs and Wonders

12 Now many miraculous signst and wonders came about among the people through the hands of the apostles. Byt common consentt they were all meeting together in Solomon’s Portico.ts13 None of the rest dared to join them,t but the people held them in high honor.t14 More and more believers in the Lord were added to their number,t crowds of both men and women.15 Thust they even carried the sick out into the streets, and put them on cots and pallets, so that when Peter came by at least his shadow would fall on some of them.

16 A crowd of people from the towns around Jerusalems also came together, bringing the sick and those troubled by unclean spirits.s Theyt were alls being healed.

Further Trouble for the Apostles

17 Now the high priest rose up, and all those with him (that is, the religious party of the Sadduceess),s and they were filled with jealousy.s18 Theyt laid hands ont the apostles and put them in a public jail.19 But during the night an angel of the Lordt openedt the doors of the prison,t led them out,ts and said,20 “Go and stand in the temple courtst and proclaimt to the people all the words of this life.”

21 When they heard this, they entered the temple courtst at daybreak and began teaching.t
Now when the high priest and those who were with him arrived, they summoned the Sanhedrint – that is, the whole high councilt of the Israelitest – and sent to the jail to have the apostlest brought before them.t22 But the officerst who came for themt did not find them in the prison, so they returned and reported,t23 “We found the jail locked securely and the guards standing at the doors, but when we opened them,t we found no one inside.”24 Now when the commandert of the temple guardt and the chief priests heard this report,t they were greatly puzzled concerning it,t wondering what this couldt be.25 But someone came and reported to them, “Look! The men you put in prison are standing in the temple courtst and teachings the people!”

26 Then the commandert of the temple guardt went with the officerst and brought the apostlest without the use of forcet (for they were afraid of being stoned by the people).t
27 When they had brought them, they stood them before the council,t and the high priest questionedt them,28 saying, “We gaves you strict orderst not to teach in this name.s Look,t you have filled Jerusalems with your teaching, and you intend to bring this man’s bloods on us!”29 But Peter and the apostles replied,t “We must obeys God rather than people.t30 The God of our forefatherst raised up Jesus, whom you seized and killed by hanging him on a tree.t31 God exalted himt to his right hand as Leadert and Savior, to give repentance to Israel and forgiveness of sins.t

32 And we are witnesses of these events,t and so is the Holy Spirit whom God has given to those who obeys him.”
33 Now when they heard this, they became furiouss and wanted to execute them.s34 But a Pharisees whose name was Gamaliel,s a teacher of the law who was respected by all the people, stood upt in the councilt and ordered the men to be put outside for a short time.35 Then he said to the council,t “Men of Israel,t pay close attention tot what you are about to do to these men.36 For some time agot Theudas rose up, claiming to be somebody, and about four hundred men joined him. Het was killed, and all who followed him were dispersed and nothing came of it.t37 After him Judas the Galilean arose in the days of the census,t and incited people to follow him in revolt.t He too was killed, and all who followed him were scattered.38 So in this case I say to you, stay away from these men and leave them alone, because if this plan or this undertaking originates with people,t it will come to nothing,t39 but ift it is from God, you will not be able to stop them, or you may even be foundt fighting against God.” He convinced them,t40 and they summoned the apostles and had them beaten.s Thent they ordered them not to speak in the name of Jesus and released them.41 So they left the council rejoicing because they had been considered worthys to suffer dishonor for the sake of the name.s

42 And every day both in the temple courtst and from house to house, they did not stop teaching and proclaiming the good newst that Jesus was the Christ.ts