Skutky 8

Velké pronásledování rozptýlilo věřící

1-3 Kristovi následovníci odnesli Štěpánovo tělo a pohřbili je. Církev byla velice zarmoucena jeho smrtí. Pro křesťany v Jeruzalémě nastaly zlé časy a všichni - kromě apoštolů - se rozptýlili po Judsku i Samařsku. Saul se teď chopil iniciativy: pronásledoval církev, vnikal do soukromých domů a dával zatýkat věřící muže a ženy, kteří se tam scházeli.

4 Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství.
5 Filip, další ze sedmi zvolených pracovníků, se dostal do města Samaří a tam hlásal Krista.6 Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů.

7-8 Uzdravil totiž mnoho posedlých, ochrnutých i chromých a město bylo brzo plné těchto radostných zpráv. Mnoho mužů i žen uvěřilo Filipově zvěsti o Božím království a o tom, kdo je Ježíš Kristus, a dávali se od něho pokřtít.

Filip a Šimon kouzelník

9 V Samaří žil také nějaký Šimon, který ze sebe dělal velkou osobnost, ale vlastně jen pletl Samařanům hlavu kouzelnými triky a magií.10-11 Měl však velkou autoritu u prostých i významných lidí a obecně se soudilo, že jeho síla pochází od Boha.

12-13 Tento Šimon sledoval pozorně Filipa a zachvátila ho posvátná hrůza nad skutečnými zázraky, vykonanými Boží mocí. Vyznal víru v Krista, dal se pokřtít a skoro se od Filipa nehnul.
14 Apoštolové v Jeruzalémě se dověděli, že také Samařsko přijalo Boží zvěst, a vyslali tam Petra a Jana.15-16 U Samařanů se zatím projevovala práce svatého Ducha tím, že se obraceli ke Kristu a byli pokřtěni. Petr a Jan se modlili, aby i samařským věřícím byla dána moc svatého Ducha.

17 Pak na ně kladli ruce a skutečně i skrze Samařany začala působit Boží moc.
18 Když Šimon viděl, co se dělo s lidmi, na které apoštolové položili ruce, přinesl jim peníze s prosbou:19 „Dejte i mně tu moc, abych mohl pokládáním rukou udělovat Ducha svatého!"20 Petr mu řekl: „Ty tvé peníze tě ještě přivedou do zatracení. Copak myslíš, že se takový Boží dar dá koupit?21 Předávat Ducha ti nepřísluší a ztrácíš i to, co jsi dostal, protože chceš jednat s Bohem nečestně.22 Uznej, že je to tak, a pros Boha, snad ti tvůj špinavý úmysl odpustí.23 Vidím, že v tobě hlodá závist a ještě nejsi osvobozen od své hříšné minulosti."

24 Šimon zahanbeně prosil: „Modlete se za mne, aby mne Pán nepotrestal."
25 Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.

Etiopský ministr financí prvním africkým křesťanem

26 Filip dostal pokyn od Božího anděla: „Připrav se a jdi na silnici z Jeruzaléma do Gázy, tam, kde prochází pouští."27 Filip se hned vydal na cestu. Brzy uviděl průvod etiopského hodnostáře, ministra financí kandaky, jak se tehdy nazývala vládkyně Etiopie a Súdánu. Byl v Jeruzalémě, aby vzýval Boha,28 a teď jel zpátky a na voze si četl svitek proroka Izajáše.29 Boží Duch vnukl Filipovi: „Dohoň ten vůz!"30 Filip přiběhl k vozu a tu slyší, že si černoch nahlas předčítá z knihy Izajášových proroctví. Filip se zeptal: „Říká ti to něco?"

31 Ministr mu odpověděl: „Neříká, potřeboval bych to vyložit. Pojď si ke mně sednout a pomoz mi!"
32 Právě četl slova:
„Byl veden jako ovce na porážku,
a jako beránek ztichne, když mu stříhají vlnu,
tak ani on neotevřel ústa.33 Ponížili ho a nespravedlivě odsoudili.
Kdo by čekal, že bude mít tolik potomků,
když ho přece zabili!"34 Dvořan se zeptal Filipa: „Prosím tě, to mluvil prorok o sobě, nebo o někom jiném?"

35 A tak Filip navázal na to prorocké slovo a ukázal, jak se vyplnilo na Ježíšovi.
36 Cestou přijeli k nějaké vodě. Dvořan zvolal: „Podívej se, voda! Mohl bych i já být pokřtěn?"37 Filip na to: „Jestliže jsi uvěřil celým srdcem, proč ne?" A on vyznal: „Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn."38 Etiopský ministr dal příkaz k zastavení, vstoupil s Filipem do vody a ten ho pokřtil.39 Když se vrátili na břeh, Kristův Duch způsobil, že se Filip ztratil dvořanovi z očí. Musel tedy pokračovat sám, ale měl velkou radost.

40 Filip se pak objevil v Azotu, prošel celým krajem až k Césareji a ve všech městech zvěstoval Ježíše.

Acts 8

1 And Saul was consenting unto his death. And there arose on that day a great persecution against the church which was in Jerusalem; and they were all scattered abroad throughout the regions of Judaea and Samaria, except the apostles.2 And devout men buried Stephen, and made great lamentation over him.3 But Saul laid waste the church, entering into every house, and dragging men and women committed them to prison.4 They therefore that were scattered abroad, went about preaching the word.5 And Philip went down to the city of Samaria, and proclaimed unto them the Christ.6 And the multitudes gave heed with one accord unto the things that were spoken by Philip, when they heard, and saw the signs which he did.7 For from many of those that had unclean spirits, they came out, crying with a loud voice: and many that were palsied, and that were lame, were healed.8 And there was much joy in that city.9 But there was a certain man, Simon by name, who beforetime in the city used sorcery, and amazed the people of Samaria, giving out that himself was some great one:10 to whom they all gave heed, from the least to the greatest, saying, This man is that power of God which is called Great.11 And they gave heed to him, because that of long time he had amazed them with his sorceries.12 But when they believed Philip preaching good tidings concerning the kingdom of God and the name of Jesus Christ, they were baptized, both men and women.13 And Simon also himself believed: and being baptized, he continued with Philip; and beholding signs and great miracles wrought, he was amazed.14 Now when the apostles that were at Jerusalem heard that Samaria had received the word of God, they sent unto them Peter and John:15 who, when they were come down, prayed for them, that they might receive the Holy Spirit:16 for as yet it was fallen upon none of them: only they had been baptized into the name of the Lord Jesus.17 Then laid they their hands on them, and they received the Holy Spirit.18 Now when Simon saw that through the laying on of the apostles’ hands the Holy Spirit was given, he offered them money,19 saying, Give me also this power, that on whomsoever I lay my hands, he may receive the Holy Spirit.20 But Peter said unto him, Thy silver perish with thee, because thou hast thought to obtain the gift of God with money.21 Thou hast neither part nor lot in this matter: for thy heart is not right before God.22 Repent therefore of this thy wickedness, and pray the Lord, if perhaps the thought of thy heart shall be forgiven thee.23 For I see that thou art in the gall of bitterness and in the bond of iniquity.24 And Simon answered and said, Pray ye for me to the Lord, that none of the things which ye have spoken come upon me.25 They therefore, when they had testified and spoken the word of the Lord, returned to Jerusalem, and preached the gospel to many villages of the Samaritans.26 But an angel of the Lord spake unto Philip, saying, Arise, and go toward the south unto the way that goeth down from Jerusalem unto Gaza: the same is desert.27 And he arose and went: and behold, a man of Ethiopia, a eunuch of great authority under Candace, queen of the Ethiopians, who was over all her treasure, who had come to Jerusalem to worship;28 and he was returning and sitting in his chariot, and was reading the prophet Isaiah.29 And the Spirit said unto Philip, Go near, and join thyself to this chariot.30 And Philip ran to him, and heard him reading Isaiah the prophet, and said, Understandest thou what thou readest?31 And he said, How can I, except some one shall guide me? And he besought Philip to come up and sit with him.32 Now the passage of the Scripture which he was reading was this, He was led as a sheep to the slaughter; And as a lamb before his shearer is dumb, So he openeth not his mouth:

33 In his humiliation his judgment was taken away: His generation who shall declare? For his life is taken from the earth.

34 And the eunuch answered Philip, and said, I pray thee, of whom speaketh the prophet this? of himself, or of some other?35 And Philip opened his mouth, and beginning from this Scripture, preached unto him Jesus.36 And as they went on the way, they came unto a certain water; and the eunuch saith, Behold, here is water; what doth hinder me to be baptized?37 And Philip said, If thou believest with all thy heart, thou mayest. And he answered and said, I believe that Jesus Christ is the Son of God.38 And he commanded the chariot to stand still: and they both went down into the water, both Philip and the eunuch, and he baptized him.39 And when they came up out of the water, the Spirit of the Lord caught away Philip; and the eunuch saw him no more, for he went on his way rejoicing.40 But Philip was found at Azotus: and passing through he preached the gospel to all the cities, till he came to Caesarea.