Genesis 9

1 Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi.2 Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou.3 Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.4 A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.5 A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka.6 Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.7 Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní.

8 I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka:9 Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,10 A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského.11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.

12 I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky.13 Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.14 A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,15 Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo.16 Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi.17 I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.

18 Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.19 Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi.20 Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.21 A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.22 Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.23 Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.

24 Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší.25 I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.26 Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.27 Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.

28 Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let.29 A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest.

Genesis 10

1 Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.2 Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras.3 Synové pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma.4 Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.5 Od těch rozděleni jsou ostrovové národů po krajinách jejich, každý podlé jazyku svého, vedlé čeledi své, v národech svých.

6 Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán.7 A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.8 Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal býti mocným na zemi.9 To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako Nimrod silný lovec před Hospodinem.10 Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.11 Z země té vyšel do Assur, kdežto vystavěl Ninive, a Rohobot město, a Chále,12 A Rezen mezi Ninive a mezi Chále; toť jest město veliké.13 Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,14 A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a Kafturim.

15 Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het,16 A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,17 A Hevea, a Aracea, a Sinea,18 A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud rozprostřely se čeledi Kananejských.19 A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama a Seboim až do Lázy.20 Ti jsou synové Chamovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.

21 Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové.22 A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.23 Synové pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas.24 Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera.25 Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan.26 Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Járe,27 A Adoráma, a Uzala, a Dikla,28 A Obale, a Abimahele, a Sebai,29 A Ofira, a Evila, a Jobaba; všickni ti jsou synové Jektanovi.30 A bylo bydlení jejich od Mesa, když jdeš k Sefar hoře na východ slunce.31 Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.32 Ty jsou čeledi synů Noé po rodech svých, v národech svých; a od těch rozdělili se národové na zemi po potopě.

Genesis 11

1 Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.2 I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.3 A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.

5 Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.6 A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.7 Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.8 A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.9 Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.

10 Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.11 A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.12 Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.13 A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.14 Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.15 A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.16 Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.17 A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.18 Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.19 A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.20 Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.21 A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.22 Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.23 A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.24 Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.25 A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.26 Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.

27 Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.28 Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.29 I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.30 Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.31 I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.32 A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.