Daniel 9

Zhřešili jsme

1 V prvním roce Darjaveše, syna Ahasverova (původem Méda), jenž byl ustanoven vládcem babylonského království 2 – nuže v prvním roce jeho vlády jsem já Daniel porozuměl z knih, že podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi potrvá zkáza Jeruzaléma sedmdesát let. 3 Tehdy jsem se obrátil k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu.

4 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a toto jsem vyznával:
„Ach Pane Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání! 5 Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů. 6 Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům a vůdcům, k našim otcům a všem obyvatelům země.

7 Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám je ale dnes hanba – nám všem z Judy, Jeruzaléma i z celého Izraele, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechnu tu nevěru, jíž jsme se vůči tobě dopouštěli. 8 Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a vůdcům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě! 9 Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili. 10 Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své služebníky proroky.

11 Celý Izrael přestoupil tvůj Zákon a odvrátil se, aby neslyšeli tvůj hlas.
To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě. 12 Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo v Jeruzalémě! 13 Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu. 14 Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali.

15 Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vyvedl svůj lid z Egypta a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle! 16 Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Jeruzaléma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Jeruzalém i tvůj lid staly terčem posměchu pro všechny okolo.

17 Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní. 18 Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na město, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit. 19 Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!“

Sedmdesát týdnů

20 Ještě když jsem se modlil a vyznával svůj hřích i hřích svého lidu Izraele a prosil jsem Hospodina, svého Boha, o slitování nad jeho svatou horou 21 – nuže ještě když jsem se modlil, vtom ke mně náhle přiletěl onen Gabriel, jehož jsem předtím spatřil ve vidění, a dotkl se mě. Bylo to v době večerní oběti.

22 „Danieli,“ promluvil ke mně zřetelně, „jsem tu teď proto, abych ti zjevil tajemství. 23 Hned, jakmile ses začal modlit, byla vyslána odpověď a já jsem ti ji přišel vyřídit. Jsi velmi drahocenný. Dobře tedy poslouchej má slova a porozuměj tomu vidění: 24 Sedmdesát týdnů je lhůta určená
tvému lidu i svatému městu,
aby ta vzpoura skončila
a nastal konec hříchu,
aby očištěna byla nepravost
a spravedlnost přišla navěky,
aby se zpečetilo prorocké vidění
a pomazán byl Nejsvětější ze svatých. 25 A proto věz a rozuměj:
Od vydání nařízení,
aby byl Jeruzalém obnoven,
až k Mesiáši vůdci
sedmero týdnů uplyne
a šedesát dva týdny.
Jeruzalém bude obnoven
i s náměstím a příkopem,
přestože časy budou zlé. 26 Až dvaašedesát týdnů uplyne,
Mesiáš bude zabit a opuštěn.
To město i svatyni uvrhne do zkázy
lid vůdce, který přichází.
Jeho konec přijde jako povodeň;
i když boj potrvá až do konce,
je rozhodnuto o zkáze! 27 On potvrdí smlouvu s mnohými
v týdnu posledním.
Až pak ten týden dojde do půli,
obětem i darům konec učiní.
Otřesná ohavnost se v chrámě objeví,
než ničitele zachvátí
konec mu určený.“

Daniel 9

Daniel Prays for His People

1 In the first year of Dariuss son of Ahasuerus,s who was of Median descent and who had beens appointed king over the Babyloniant empire –2 in the first year of his reigns I, Daniel, came to understand from the sacred bookst that, according to the word of the Lords disclosed to the prophet Jeremiah, the years for the fulfilling of the desolation of Jerusalems were seventy in number.3 So I turned my attentiont to the Lord Godt to implore him by prayer and requests, with fasting, sackcloth, and ashes.s

4 I prayed to the Lord my God, confessing in this way:
“O Lord,t great and awesome God who is faithful to his covenantt with those who love him and keep his commandments,5 we have sinned! We have done what is wrong and wicked; we have rebelled by turning away from your commandments and standards.

6 We have not paid attention to your servants the prophets, who spoke by your authorityt to our kings, our leaders, and our ancestors,t and to all the inhabitantst of the land as well.
7 “You are righteous,t O Lord, but we are humiliated this dayt – the peoplet of Judah and the inhabitants of Jerusalem and all Israel, both near and far away in all the countries in which you have scattered them, because they have behaved unfaithfully toward you.8 O Lord, we have been humiliatedt – our kings, our leaders, and our ancestors – because we have sinned against you.9 Yet the Lord our God is compassionate and forgiving,t even though we have rebelled against him.

10 We have not obeyedt the Lord our God by living according tot his lawss that he set before us through his servants the prophets.
11 “All Israel has brokent your law and turned away by not obeying you.t Therefore you have poured out on us the judgment solemnly threatenedt in the law of Moses the servant of God, for we have sinned against you.t12 He has carried out his threatst against us and our rulerst who were overt us by bringing great calamity on us – what has happened to Jerusalem has never been equaled under all heaven!13 Just as it is written in the law of Moses, so all this calamity has come on us. Still we have not tried to pacifyt the Lord our God by turning back from our sin and by seeking wisdomt from your reliable moral standards.t

14 The Lord was mindful of the calamity, and he brought it on us. For the Lord our God is justt in all he has done,t and we have not obeyed him.t
15 “Now, O Lord our God, who brought your people out of the land of Egypt with great powert and made a name for yourself that is remembered to this day – we have sinned and behaved wickedly.

16 O Lord, according to all your justice,t please turn your raging angert away from your city Jerusalem, your holy mountain. For due to our sins and the iniquities of our ancestors, Jerusalem and your people are mocked by all our neighbors.
17 “So now, our God, acceptt the prayer and requests of your servant, and show favor tot your devastated sanctuary for your own sake.t18 Listen attentively,t my God, and hear! Open your eyes and look on our desolated ruinst and the city called by your name.t For it is not because of our own righteous deeds that we are praying to you,t but because your compassion is abundant.

19 O Lord, hear! O Lord, forgive! O Lord, pay attention, and act! Don’t delay, for your own sake, O my God! For your city and your people are called by your name.”t

Gabriel Gives to Daniel a Prophecy of Seventy Weeks

20 While I was still speaking and praying, confessing my sin and the sin of my people Israel and presenting my request before the Lord my God concerning his holy mountaint –21 yes, while I was still praying,t the man Gabriel, whom I had seen previouslyt in a vision, was approaching me in my state of extreme weariness,t around the time of the evening offering.22 He spoke with me, instructing me as follows:t “Daniel, I have now come to impart understanding to you.

23 At the beginning of your requests a message went out, and I have come to convey it to you, for you are of great value in God’s sight.t Therefore consider the message and understand the vision:t

24 “Seventy weekst have been determined
concerning your people and your holy city
to put an end tos rebellion,
to bring sins to completion,t
to atone for iniquity,
to bring in perpetualt righteousness,
to seal ups the prophetic vision,t
and to anoint a most holy place.t

25 So know and understand:
From the issuing of the commandt to restore and rebuild
Jerusalems until an anointed one, a prince arrives,t
there will be a period of seven weeksts and sixty-two weeks.
It will again be built,t with plaza and moat,
but in distressful times.

26 Now after the sixty-two weeks,
an anointed one will be cut off and have nothing.s
As for the city and the sanctuary,
the people of the coming prince will destroys them.
But his end will come speedilyt like a flood.s
Until the end of the war that has been decreed
there will be destruction.

27 He will confirm a covenant with many for one week.t
But in the middle of that week
he will bring sacrifices and offerings to a halt.
On the wingt of abominations will comet one who destroys,
until the decreed end is poured out on the one who destroys.”