Exodus 2

1 Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.2 I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.3 A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.4 A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti bude.

5 A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku svou, a vzala ji.6 A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.7 I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?8 Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte.9 I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.10 A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.

11 I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho. A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku.12 Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?13 Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.14 A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.15 Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.

16 I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.17 A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?18 Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.19 I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.20 A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.21 I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí.22 Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.

23 A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.24 I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.25 

Exodus 2

The Birth of the Deliverer

1 s A man from the householdt of Levi marriedt a woman who was a descendant of Levi.ts2 The woman became pregnantt and gave birth to a son. Whent she saw thatt he was a healthyt child, she hid him for three months.3 But when she was no longer able to hide him, she took a papyrus baskets for him and sealed it with bitumen and pitch. She put the child in it and set it among the reeds along the edge of the Nile.s

4 His sister stationed herselft at a distance to find outt what wouldt happen to him.
5 Then the daughter of Pharaohs came down to wash herselft by the Nile, while her attendants were walking alongside the river,s and she saw the basket among the reeds. She sent one of her attendants,t took it,t

6 opened it,t and saw the childt – a boy,t crying!t – and she felt compassiont for him and said, “This is one of the Hebrews’ children.”
7 Then his sister said to Pharaoh’s daughter, “Shall I go and gets a nursing womant for you from the Hebrews, so that she may nursets the child for you?”8 Pharaoh’s daughter said to her, “Yes, do so.”t So the young girls went and gott the child’s mother.s

9 Pharaoh’s daughter said to her, “Take this childt and nurse him for me, and I will pay yourt wages.” So the woman took the child and nursed him.

10 When the child grew oldert she brought him to Pharaoh’s daughter, and he became her son.t She named him Moses, saying, “Because I drew him from the water.”s

The Presumption of the Deliverer

11 s In those days,s whent Moses had grown up, he went out to his peoplet and observedts their hard labor, and he saw an Egyptian man attackingt a Hebrew man, one of his own people.t12 He looked this way and thatt and saw that no one was there,t and then he attackeds the Egyptian and concealed the bodyt in the sand.

13 When he went outt the next day,t there weret two Hebrew men fighting. So he said to the one who was in the wrong,t “Why are you attackingt your fellow Hebrew?”s
14 The mant replied, “Who made you a rulert and a judge over us? Are you planningt to kill me like you killed thatt Egyptian?” Then Moses was afraid, thinking,t “Surely what I didt has become known.”

15 When Pharaoh heardt about this event,t he sought to kill Moses. So Moses fledt from Pharaoh and settled in the land of Midian,s and he settledt by a certain well.t
16 Now a priest of Midian had seven daughters, and they came and began to drawt watert and fillt the troughs in order to water their father’s flock.17 When somet shepherds came and drove them away,ts Moses came up and defended thems and then watered their flock.18 So when they came homet to their father Reuel,s he asked, “Why have you come home so earlyts today?”19 They said, “An Egyptian man rescued uss from the shepherds,t and he actuallyt drew water for us and watered the flock!”

20 He saidt to his daughters, “So where is he?t Why in the worldt did you leave the man? Call him, so that he may eatt a mealt with us.”
21 Moses agreedt to stay with the man, and he gave his daughter Zipporah to Moses in marriage.t

22 When she boret a son, Mosest named him Gershom, for he said, “I have become a resident foreigner in a foreign land.”s

The Call of the Deliverer

23 s Duringt that long period of timet the king of Egypt died, and the Israelitest groaned because of the slave labor. They cried out, and their desperate cryt because of their slave labor went up to God.24 God heard their groaning,s God remembereds his covenant with Abraham, with Isaac, and with Jacob,

25 God sawt the Israelites, and God understood….t