Exodus 4

1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin.2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.

6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh.7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi.

10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem.11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš.14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém.15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.

18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji.19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého.20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou.21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu.22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael.23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého.

24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti.25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi.26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání.

27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho.28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu.

29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských.30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu.31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.

Exodus 4

The Source of Sufficiency

1 s Moses answered again,t “And ift they do not believe me or pay attention to me,t but say, ‘The Lord has not appeared to you’?”2 The Lord said to him, “What is that in your hand?” He said, “A staff.”ts3 The Lordt said, “Throw it to the ground.” So he threw it to the ground, and it became a snake,s and Moses ran from it.4 But the Lord said to Moses, “Put out your hand and grab it by the tail” – so he put out his hand and caught it, and it became a staff in his hands –

5 “that they may believe that the Lord, the God of their fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, has appeared to you.”
6 The Lord also said to him, “Put your hand into your robe.”t So he put his hand into his robe, and when he brought it out – there was his hand,t leprous like snow!s7 He said, “Put your hand back into your robe.” So he put his hand back into his robe, and when he brought it out from his robe – there it was,t restoredt like the rest of his skin!t8 “Ift they do not believe you or pay attention tot the former sign, then they mayt believe the latter sign.t

9 And ift they do not believe even these two signs or listen to you,t then taket some water from the Nile and pour it out on the dry ground. The water you take out of the Nile will become blood on the dry ground.”s

10 Then Moses said to the Lord,s “Ot my Lord,t I am not an eloquent man,t neither in the pastt nor since you have spoken to your servant, for I am slow of speech and slow of tongue.”t
11 The Lord said to him, “Who gavets a mouth to man, or who makes a person mute or deaf or seeing or blind? Is it not I, the Lord?s

12 So now go, and I will be with your mouths and will teach yous what you must say.”t

13 But Moses said,t “Ot my Lord, please send anyone else whom you wish to send!”t

14 Then the Lord became angry withts Moses, and he said, “What aboutt your brother Aaron the Levite?s I know that he can speak very well.ts Moreover, he is comingt to meet you, and when he sees you he will be glad in his heart.s
15 “So you are to speak to him and put the words in his mouth. And as for me, I will be with your moutht and with his mouth,t and I will teach you botht what you must do.t16 Het will speak for you to the people, and it will be as ift het were your moutht and as if you were his God.ts

17 You will also take in your hand this staff, with which you will do the signs.”s

The Return of Moses

18 s So Moses went backt to his father-in-law Jethro and said to him, “Let me go, so that I may returnt to my relativest in Egypt and seet if they are still alive.” Jethro said to Moses, “Go in peace.”19 The Lord said to Moses in Midian, “Go backt to Egypt, because all the men who were seeking your life are dead.”s20 Then Moses tookt his wife and sonss and put them on a donkey and headed backt to the land of Egypt, and Moses took the staff of God in his hand.21 The Lord saidt to Moses, “When you go back to Egypt,t see that yout do before Pharaoh all the wonders I have put under your control.t But I will hardent his hearts andt he will not let the people go.22 You must sayt to Pharaoh, ‘Thus sayst the Lord, “Israel is my son, my firstborn,s

23 and I said to you, ‘Let my son go that he may servet me,’ but since you have refused to let him go,t I will surely killt your son, your firstborn!”’”
24 Now on the way, at a place where they stopped for the night,t the Lord met Moses and sought to kill him.s25 But Zipporah took a flint knife, cut off the foreskin of her son and touched it to Moses’ feet,t and said, “Surely you are a bridegroom of bloods to me.”

26 So the Lordt let him alone. (At that timet she said, “A bridegroom of blood,” referring tot the circumcision.)
27 The Lord saidt to Aaron, “Go to the wilderness to meet Moses. So he went and met him at the mountain of Godt and greeted him with a kiss.t28 Moses told Aaron all the words of the Lord who hadt sent him and all the signs that he had commanded him.29 Then Moses and Aaron went and brought together all the Israelite elders.s30 Aaron spoket all the words that the Lord had spoken to Moses and did the signs in the sight of the people,

31 and the people believed. When they heardst that the Lord had attended tot the Israelites and that he had seen their affliction, they bowed down close to the ground.t