Ezechiel 3

1 Tedy řekl mi: Synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu Izraelskému.2 I otevřel jsem ústa svá, a dal mi snísti knihu tu,3 Řka ke mně: Synu člověčí, nakrm břicho své, a střeva svá naplň knihou touto, kteroužť dávám. I snědl jsem, a byla v ústech mých jako med sladká.

4 Za tím řekl mi: Synu člověčí, jdiž k domu Izraelskému, a mluv k nim slovy mými.5 Nebo nebudeš poslán k lidu hluboké řeči a nesnadného jazyka, ale k domu Izraelskému.6 Ne k národům mnohým hluboké řeči a nesnadného jazyka, jejichž bys slovům nerozuměl, ješto, kdybych tě k nim poslal, uposlechli by tebe.7 Ale dům Izraelský nebudou tě chtíti poslouchati, poněvadž nechtí poslouchati mne; nebo všecken dům Izraelský jest tvrdočelný a zatvrdilého srdce.8 Ale učinil jsem tvář tvou tvrdou proti tváři jejich, a čelo tvé tvrdé proti čelu jejich.9 Jako kámen přetvrdý, pevnější než skálu učinil jsem čelo tvé; nebojž se jich, aniž se strachuj tváři jejich, proto že dům zpurný jsou.10 I řekl ke mně: Synu člověčí, všecka slova má, kterážť mluviti budu, přijmi v srdce své, a ušima svýma slyš.11 A jdi k zajatým, k synům lidu svého, a mluv k nim, a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin, již oni slyšte neb nechte.12 Tehdy odnesl mne Duch, a slyšel jsem za sebou hlas hřmotu velikého: Požehnaná sláva Hospodinova z místa svého.13 A hlas křídel těch zvířat, kteráž se vespolek dotýkala, a hlas kol naproti nim, a hlas hřmotu velikého.14 Duch pak odnesl mne, a vzal mne, a odšel jsem truchliv, v hněvě ducha svého, ale ruka Hospodinova nade mnou silnější byla.

15 I přišel jsem k zajatým do Telabib, bydlícím při řece Chebar, a seděl jsem, kdež oni bydlili. Seděl jsem, pravím, sedm dní u prostřed nich s užasnutím.

16 I stalo se po dokonání sedmi dnů, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:17 Synu člověčí, strážným jsem tě postavil nad domem Izraelským, abys slyše slovo z úst mých, napomínal jich ode mne.18 Když bych já řekl bezbožnému: Smrtí umřeš, a nenapomenul bys ho, ani nemluvil, abys ho odvedl od cesty jeho bezbožné, proto abys ho při životu zachoval: ten bezbožný pro nepravost svou umře, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám.19 Paklibys ty napomenul bezbožného, a neodvrátil by se od bezbožnosti své, a od cesty své bezbožné, onť pro nepravost svou umře, ale ty duši svou vysvobodíš.20 Odvrátil-li by se pak spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, a já bych položil urážku před něj, a tak by umřel, ty pak bys ho nenapomenul: pro hříchť svůj umře, aniž na pamět přijde která spravedlnost jeho, kterouž činil, ale krve jeho z ruky tvé vyhledám.21 Pakli bys ty napomenul spravedlivého, aby nehřešil spravedlivý, a on by nehřešil, jistě že bude živ; nebo napomenut byl. Ty také duši svou vysvobodíš.

22 I byla tam nade mnou ruka Hospodinova, kterýžto řekl mi: Vstaň, jdi do tohoto údolí, a tam mluviti budu s tebou.23 A tak vstav, šel jsem do toho údolí, a aj, sláva Hospodinova stála tam, jako sláva, kterouž jsem viděl u řeky Chebar. I padl jsem na tvář svou.24 Tehdy vstoupil do mne Duch, a postaviv mne na nohy, mluvil ke mně, a řekl mi: Jdiž, zavři se v domě svém.25 Nebo na tě, synu člověčí, aj, dadí na tě provazy, a sváží tě jimi, a nebudeš moci vyjíti mezi ně.26 A já učiním, aby jazyk tvůj přilnul k dásním tvým, a abys oněměl, a nebyl jim mužem domlouvajícím, protože dům zpurný jsou.27 Ale když mluviti budu s tebou, otevru ústa tvá, a díš jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo slyšeti chce, nechť slyší, a kdo nechce, nechť nechá, že dům zpurný jsou.

Ezekiel 3

1 He said to me, “Son of man, eat what you see in front of yout – eat this scroll – and then go and speak to the house of Israel.”

2 So I opened my mouth and he fed me the scroll.

3 He said to me, “Son of man, feed your stomach and fill your belly with this scroll I am giving to you.” So I ate it,ss and it was sweet like honey in my mouth.
4 He said to me, “Son of man, go to the house of Israel and speak my words to them.5 For you are not being sent to a people of unintelligible speecht and difficult language,t butt to the house of Israel –6 not to many peoples of unintelligible speech and difficult language, whose words you cannot understandt – surely ifs I had sent you to them, they would listen to you!

7 But the house of Israel is unwilling to listen to you,s because they are not willing to listen to me,s for the whole house of Israel is hard-headed and hard-hearted.t
8 “I have made your face adamantt to match their faces, and your forehead hard to match their foreheads.

9 I have made your forehead harder than flint – like diamond!t Do not fear them or be terrified of the looks they give you,t for they are a rebellious house.”
10 And he said to me, “Son of man, take all my words that I speak to you to heart and listen carefully.

11 Go to the exiles, to your fellow countrymen,t and speak to them – say to them, ‘This is what the sovereign Lord says,’ whether they pay attention or not.”

Ezekiel Before the Exiles

12 Then a wind lifted me ups and I heard a great rumbling sound behind me as the glory of the Lord rose from its place,s13 and the sound of the living beings’ wings brushing against each other, and the sound of the wheels alongside them, a great rumbling sound.14 A wind lifted me up and carried me away. I went bitterly,t my spirit full of fury, and the hand of the Lord rested powerfullyts on me.

15 I came to the exiles at Tel Abib,s who lived by the Kebar River.t I sat dumbfounded among them there, where they were living, for seven days.s
16 At the end of seven days the word of the Lord came to me:s17 “Son of man, I have appointed you a watchmant for the house of Israel. Whenever you hear a word from my mouth, you must give them a warning from me.18 When I say to the wicked, “You will certainly die,”s and you do not warn him – you do not speak out to warn the wicked to turn from his wicked deed and wicked lifestyle so that he may live – that wicked person will die for his iniquity,t but I will hold you accountable for his death.t

19 But as for you, if you warn the wicked and he does not turn from his wicked deed and from his wicked lifestyle, he will die for his iniquity but you will have saved your own life.t
20 “When a righteous person turns from his righteousness and commits iniquity, and I set an obstaclet before him, he will die. If you have not warned him, he will die for his sin. The righteous deeds he performed will not be considered, but I will hold you accountable for his death.

21 However, if you warn the righteous person not to sin, and het does not sin, he will certainly live because he was warned, and you will have saved your own life.”

Isolated and Silenced

22 The handts of the Lord rested on me there, and he said to me, “Get up, go out to the valley,s and I will speak with you there.”

23 So I got up and went out to the valley, and the glory of the Lord was standing there, just like the glory I had seen by the Kebar River,t and I threw myself face down.
24 Then a windt came into me and stood me on my feet. The Lordt spoke to me and said, “Go shut yourself in your house.25 As for you, son of man, they will put ropes on you and tie you up with them, so you cannot go out among them.26 I will make your tongue stick to the roof of your mouth so that you will be silent and unable to reprovet them, for they are a rebellious house.

27 But when I speak with you, I will loosen your tonguet and you must say to them, ‘This is what the sovereign Lord says.’ Those who listen will listen, but the indifferent will refuse,t for they are a rebellious house.