Jeremiáš 2

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:2 Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.3 Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.4 Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.

5 Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,6 Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?7 Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.8 Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.

9 Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.10 Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.11 Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.12 Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.13 Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.

14 Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?15 Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.16 Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.17 Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?18 A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?19 Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.

20 Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.21 Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?22 Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.23 Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.24 Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.25 Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.26 Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,27 Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.28 I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.

29 Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.30 Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.

31 Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?32 Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.33 Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.34 Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.35 A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.36 Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.37 Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.

Jeremiah 2

The Lord Recalls Israel’s Earlier Faithfulness

1 The Lord spoke to me. He said:2 “Go and declare in the hearing of the people of Jerusalem:s ‘This is what the Lord says: “I have fond memories of you,t how devoted you were to me in your early years.ss I remember how you loved me like a new bride; you followed me through the wilderness, through a land that had never been planted.

3 Israel was set apart to the Lord; they were like the first fruits of a harvest to him.s All who tried to devour them were punished; disaster came upon them,” says the Lord.’”

The Lord Reminds Them of the Unfaithfulness of Their Ancestors

4 Now listen to what the Lord has to say, you descendantst of Jacob,
all you family groups from the nationt of Israel.

5 This is what the Lord says:
“What fault could your ancestorst have possibly found in me
that they strayed so far from me?t
They paid allegiance tot worthless idols, and so became worthless to me.t

6 They did not ask:
‘Where is the Lord who delivered us out of Egypt,
who brought us through the wilderness,
through a land of desert sands and rift valleys,
through a land of drought and deep darkness,t
through a land in which no one travels,
and where no one lives?’s

7 I brought yous into a fertile land
so you could enjoyt its fruits and its rich bounty.
But when you entered my land, you defiled it;s
you made the land I call my ownts loathsome to me.

8 Your priestst did not ask, ‘Where is the Lord?’s
Those responsible for teaching my lawts did not really know me.t
Your rulers rebelled against me.
Your prophets prophesied in the name of the god Baal.t
They all worshiped idols that could not help them.t

The Lord Charges Contemporary Israel with Spiritual Adultery

9 “So, once more I will state my casets against you,” says the Lord.
“I will also state it against your children and grandchildren.ts

10 Go westt across the sea to the coasts of Cyprusts and see.
Send someone east to Kedars and have them look carefully.
See if such a thing as this has ever happened:

11 Has a nation ever changed its gods
(even though they are not really gods at all)?
But my people have exchanged me, their glorious God,t
for a god that cannot help them at all!t

12 Be amazed at this, O heavens!s
Be shocked and utterly dumbfounded,”
says the Lord.

13 “Do so because my people have committed a double wrong:
they have rejected me,
the fountain of life-giving water,t
and they have dug cisterns for themselves,
cracked cisterns which cannot even hold water.”

Israel’s Reliance on Foreign Alliances (not on God)

14 “Israel is not a slave, is he?
He was not born into slavery, was he?ts
If not, why then is he being carried off?

15 Like lions his enemies roar victoriously over him;
they raise their voices in triumph.ts
They have laid his land waste;
his cities have been burned down and deserted.t

16 Even the soldierst from Memphis and Tahpanhes
have cracked your skulls, people of Israel.s

17 You have brought all this on yourself, Israel,t
by deserting the Lord your God when he was leading you along the right path.t

18 What good will it do yout thent to go down to Egypt
to seek help from the Egyptians?t
What good will it do yout to go over to Assyria
to seek help from the Assyrians?t

19 Your own wickedness will bring about your punishment.
Your unfaithful acts will bring down discipline on you.t
Know, then, and realize how utterly harmfult
it was for you to reject me, the Lord your God,t
to show no respect for me,”t
says the Lord God who rules over all.t

The Lord Expresses His Exasperation at Judah’s Persistent Idolatry

20 “Indeed,t long ago you threw off my authority
and refused to be subject to me.t
You said, ‘I will not serve you.’s
Instead, you gave yourself to other gods on every high hill
and under every green tree,
like a prostitute sprawls out before her lovers.t

21 I planted you in the land
like a special vine of the very best stock.
Why in the world have you turned into something like a wild vine
that produces rotten, foul-smelling grapes?s

22 You can try to wash away your guilt with a strong detergent.
You can use as much soap as you want.
But the stain of your guilt is still there for me to see,”t
says the Lord God.t

23 “How can you say, ‘I have not made myself unclean.
I have not paid allegiance tot the gods called Baal.’
Just look at the way you have behaved in the Valley of Hinnom!t
Think about the things you have done there!
You are like a flighty, young female camel
that rushes here and there, crisscrossing its path.s

24 You are like a wild female donkey brought up in the wilderness.
In her lust she sniffs the wind to get the scent of a male.t
No one can hold her back when she is in heat.
None of the males need wear themselves out chasing after her.
At mating time she is easy to find.s

25 Do not chase after other gods until your shoes wear out
and your throats become dry.t
But you say, ‘It is useless for you to try and stop me
because I love those foreign godst and want to pursue them!’

26 Just as a thief has to suffer dishonor when he is caught,
so the people of Israelt will suffer dishonor for what they have done.t
So will their kings and officials,
their priests and their prophets.

27 They say to a wooden idol,t ‘You are my father.’
They say to a stone image, ‘You gave birth to me.’s
Yes, they have turned away from me instead of turning to me.t
Yet when they are in trouble, they say, ‘Come and save us!’

28 But where are the gods you made for yourselves?
Let them save you when you are in trouble.
The sad fact is thatt you have as many gods
as you have towns, Judah.

29 “Why do you try to refute me?s
All of you have rebelled against me,”
says the Lord.

30 “It did no good for me to punish your people.
They did not respond to such correction.
You slaughtered your prophets
like a voracious lion.”t

31 You people of this generation,
listen to what the Lord says.
“Have I been like a wilderness to you, Israel?
Have I been like a dark and dangerous land to you?t
Why then do yout say, ‘We are free to wander.t
We will not come to you any more?’

32 Does a young woman forget to put on her jewels?
Does a bride forget to put on her bridal attire?
But my people have forgotten me
for more days than can even be counted.

33 “My, how good you have become
at chasing after your lovers!t
Why, you could even teach prostitutes a thing or two!t

34 Even your clothes are stained with
the lifeblood of the poor who had not done anything wrong;
you did not catch them breaking into your homes.ts
Yet, in spite of all these things you have done,t

35 you say, ‘I have not done anything wrong,
so the Lord cannot really be angry with me any more.’
But, watch out!t I will bring down judgment on you
because you say, ‘I have not committed any sin.’

36 Why do you constantly go about
changing your political allegiances?t
You will get no help from Egypt
just as you got no help from Assyria.t

37 Moreover, you will come away from Egypt
with your hands covering your faces in sorrow and shamet
because the Lord will not allow your reliance on them to be successful
and you will not gain any help from them.t