Jeremiáš 52

Epilog

1 Cidkiáš se stal králem v jednadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě 11 let. Jeho matka se jmenovala Chamutal, dcera Jeremiáše z Libny. 2 Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, přesně jako to dělal Joakim.

3 Hospodin se proto na Jeruzalém a Judu tak rozhněval, že je nakonec vyhnal ze své blízkosti.
Cidkiáš se vzbouřil proti babylonskému králi. 4 Desátého dne desátého měsíce v devátém roce Cidkiášovy vlády proto k Jeruzalému přitáhl babylonský král Nabukadnezar s celým svým vojskem. Utábořili se před městem a začali kolem něj stavět obléhací val. 5 Město zůstalo obleženo až do jedenáctého roku vlády krále Cidkiáše.

6 Devátého dne čtvrtého měsíce ve městě vládl takový hlad, že lidé neměli co jíst. 7 Tehdy byla městská hradba prolomena a všichni vojáci v noci utekli. Dostali se z města brankou mezi zdmi u královské zahrady, ačkoli Babyloňané drželi město v obležení. Prchali k pláni Arava, 8 ale babylonské vojsko krále pronásledovalo. Když pak Cidkiáše na jerišské pláni dostihli, všichni jeho vojáci se mu rozutekli. 9 Král byl zajat a odveden k babylonskému králi do Ribly v chamátské zemi. Tam byl nad ním vynesen rozsudek: 10 Babylonský král v Rible před Cidkiášovýma očima popravil jeho syny; popravil také všechny judské velmože. 11 Cidkiášovi pak babylonský král vyloupl oči, spoutal ho bronzovými řetězy a odvlekl ho do Babylonu, kde ho pak věznil až do dne jeho smrti.

12 Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády babylonského krále Nabukadnezara přitáhl do Jeruzaléma osobní zmocněnec babylonského krále, velitel gardistů Nebuzardan. 13 Vypálil Hospodinův chrám i královský palác; vypálil v Jeruzalémě všechny paláce i všechny velké domy. 14 Všichni babylonští vojáci, kteří přišli s velitelem gardistů, pak rozbořili hradby okolo celého Jeruzaléma. 15 Velitel gardistů Nebuzaradan odvlekl část chudiny, zbytek těch, kdo zůstali ve městě, i ty, kdo přeběhli k babylonskému králi, a také zbytek řemeslníků. 16 Zbytek chudiny tam velitel gardistů Nebuzardan zanechal, aby obdělávali vinice a pole.

17 Bronzové sloupy Hospodinova chrámu, stojany i bronzové Moře, které bylo v Hospodinově chrámu, rozbili Babyloňané na kusy a všechen bronz z nich odvezli do Babylonu. 18 Vzali s sebou i hrnce, lopaty, kratiknoty, obětní mísy, pohárky a všechno bronzové bohoslužebné náčiní. 19 Velitel gardistů pobral misky, pánvice, mísy, kotle, svícny, pohárky i číše na úlitby – vše, co bylo z ryzího zlata a stříbra.

20 Dva sloupy, jedno Moře, pod ním dvanáct bronzových býků a stojany, které pro Hospodinův chrám zhotovil král Šalomoun – bronz ze všech těch věcí se ani nedal zvážit. 21 Každý sloup byl vysoký 18 loktů a po obvodu měřil 12 loktů; byl dutý a stěny měl na 4 prsty silné; 22 na sloupu byla bronzová hlavice vysoká 5 loktů s mřížováním a granátovými jablky kolem dokola, to vše z bronzu. Právě takový byl i druhý sloup, včetně granátových jablek. 23 Těch bylo po stranách devadesát šest a po celém obvodu bylo na mřížoví vždy sto granátových jablek.

24 Velitel gardistů zajal také velekněze Serajáše, jeho zástupce kněze Cefaniáše a tři strážce prahu. 25 Ve městě zajal komořího, který velel vojákům, a sedm členů královské rady. Dále ve městě našli písaře, který velel při odvodech mužstva, a šedesát prostých lidí, kteří se nacházeli ve městě. 26 Velitel gardistů Nebuzardan je zajal a odvedl do Ribly k babylonskému králi. 27 Ten je tam v Rible v chamátské zemi nechal popravit. Takto byl Juda vyhnán ze své vlasti.

28 Toto je množství lidu, které Nabukadnezar odvlekl do vyhnanství:
V sedmém roce své vlády 3 023 Židů.

29 V osmnáctém roce své vlády 832 obyvatel Jeruzaléma.

30 Ve třiadvacátém roce Nabukadnezarovy vlády pak velitel gardistů Nebuzardan odvlekl 745 Židů.
Celkem to bylo 4 600 osob.

31 V sedmatřicátém roce vyhnanství judského krále Joakina nastoupil na babylonský trůn král Avel-marduk. Ten ještě téhož roku, pětadvacátého dne dvanáctého měsíce, omilostnil judského krále Joakina a propustil ho z vězení. 32 Jednal s ním laskavě a udělil mu čestné křeslo, vyšší, než měli ostatní králové, kteří byli u něj v Babylonu. 33 Směl odložit vězeňský oděv a po všechny dny svého života směl vždy jíst u králova stolu. 34 Vše, co potřeboval, dostával od babylonského krále pravidelně den co den po všechny dny svého života, dokud nezemřel.

Jeremiah 52

The Fall of Jerusalem

1 s Zedekiah was twenty-one years old when he became king, and he ruled in Jerusalems for eleven years. His mother’s name was Hamutalt daughter of Jeremiah, from Libnah.

2 He did what displeased the Lordt just as Jehoiakim had done.
3 What follows is a record of what happened to Jerusalem and Judah because of the Lord’s anger when he drove them out of his sight.t Zedekiah rebelled against the king of Babylon.4 King Nebuchadnezzar of Babylon came against Jerusalem with his whole army and set up camp outside it.t They built siege ramps all around it. He arrived on the tenth day of the tenth month in the ninth year that Zedekiah ruled over Judah.s5 The city remained under siege until Zedekiah’s eleventh year.6 By the ninth day of the fourth months the famine in the city was so severe the residentst had no food.7 They broke through the city walls, and all the soldiers tried to escape. They left the city during the night. They went through the gate between the two walls that is near the king’s garden.s (The Babylonians had the city surrounded.) Then they headed for the Jordan Valley.s8 But the Babylonian army chased after the king. They caught up with Zedekiah in the plains of Jericho,s and his entire army deserted him.9 They captured him and brought him up to the king of Babylon at Riblahs in the territory of Hamath and he passed sentence on him there.10 The king of Babylon had Zedekiah’s sons put to death while Zedekiah was forced to watch. He also had all the nobles of Judah put to death there at Riblah.

11 He had Zedekiah’s eyes put out and had him bound in chains.t Then the king of Babylon had him led off to Babylon and he was imprisoned there until the day he died.
12 On the tentht day of the fifth month,s in the nineteenth year of King Nebuchadnezzar of Babylon, Nebuzaradan, the captain of the royal guardt who servedt the king of Babylon, arrived in Jerusalem.13 He burned down the Lord’s temple, the royal palace, and all the houses in Jerusalem, including every large house.14 The whole Babylonian army that came with the captain of the royal guard tore down the walls that surrounded Jerusalem.15 Nebuzaradan, the captain of the royal guard, took into exile some of the poor,t the rest of the people who remained in the city, those who had deserted to him, and the rest of the craftsmen.

16 But het left behind some of the poort and gave them fields and vineyards.
17 The Babylonians broke the two bronze pillars in the temple of the Lord, as well as the movable stands and the large bronze basin called the “The Sea.”s They took all the bronze to Babylon.18 They also took the pots, shovels,s trimming shears,s basins, pans, and all the bronze utensils used by the priests.t19 The captain of the royal guard took the gold and silver bowls, censers,s basins, pots, lampstands, pans, and vessels.s20 The bronze of the items that King Solomon made for the Lord’s temple (including the two pillars, the large bronze basin called “The Sea,” the twelve bronze bulls under “The Sea,” and the movable standss) was too heavy to be weighed.21 Each of the pillars was about 27 feett high, about 18 feett in circumference, three inchest thick, and hollow.22 The bronze top of one pillar was about seven and one-half feett high and had bronze latticework and pomegranate-shaped ornaments all around it. The second pillar with its pomegranate-shaped ornaments was like it.

23 There were ninety-six pomegranate-shaped ornaments on the sides; in all there were one hundred pomegranate-shaped ornaments over the latticework that went around it.
24 The captain of the royal guard took Seraiah the chief priest, Zephaniah the priest who was second in rank, and the three doorkeepers.s25 From the city he took an official who was in charge of the soldiers, seven of the king’s advisers who were discovered in the city, an official army secretary who drafted citizenst for military service, and sixty citizens who were discovered in the middle of the city.26 Nebuzaradan, the captain of the royal guard, took them and brought them to the king of Babylon at Riblah.

27 The king of Babylon ordered them to be executedt at Riblah in the territory of Hamath.
So Judah was taken into exile away from its land.28 Here is the official record of the number of peoplet Nebuchadnezzar carried into exile: In the seventh year,s 3,023 Jews;29 in Nebuchadnezzar’s eighteenth year,s 832 people from Jerusalem;

30 in Nebuchadnezzar’s twenty-third year,s Nebuzaradan, the captain of the royal guard, carried into exile 745 Judeans. In all 4,600 people went into exile.

Jehoiachin in Exile

31 In the thirty-seventh year of the exile of King Jehoiachin of Judah, on the twenty-fifths day of the twelfth month,s Evil-Merodach, in the first year of his reign, pardonedt King Jehoiachin of Judah and released him from prison.32 He spoke kindly to him and gave him a more prestigious position thant the other kings who were with him in Babylon.33 Jehoiachint took off his prison clothes and ate daily in the king’s presence for the rest of his life.

34 He was given daily provisions by the king of Babylon for the rest of his life until the day he died.