Job 2

1 I stalo se opět jednoho dne, že když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně, aby se postavil před Hospodinem.2 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.3 I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha, a varující se zlého, a že po dnes trvá v upřímnosti své, ačkoli jsi ty mne popudil proti němu, abych jej hubil bez příčiny.4 A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Kůži za kůži, a všecko, což má člověk, dá za sebe samého.5 Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se kostí jeho, a masa jeho, nebude-liť v oči zlořečiti tobě.6 Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, v moci tvé buď, a však zachovej ho při životu.

7 Protož vyšed Satan od tváři Hospodinovy, ranil Joba nežitem nejhorším, od zpodku nohy jeho až do vrchu hlavy jeho,8 Tak že vzal střepinu, aby se jí drbal, usadiv se v popele.

9 I řekla jemu žena jeho: Ještě vždy trváš v své upřímnosti? Zlořeč Bohu a umři.10 Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými.

11 Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem tom zlém, kteréž přišlo na něj, přišli jeden každý z místa svého: Elifaz Temanský, a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, na tom zůstavše spolu, aby přijdouce k němu, politovali ho a těšili jej.12 Kteříž pozdvihše očí svých zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihše hlasu svého, plakali, a roztrhše jeden každý roucho své, házeli prachem nad hlavy své zhůru.13 A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí, a žádný k němu nepromluvil slova; nebo viděli, že se velmi rozmohla bolest jeho.

Job 2

Satan’s Additional Charge

1 Again the day came when the sons of God came to present themselves before the Lord, and Satan also arrived among them to present himself before the Lord.s2 And the Lord said to Satan, “Where do you come from?” Satan answered the Lord,t “From roving about on the earth, and from walking back and forth across it.”t

3 Then the Lord said to Satan, “Have you considered my servant Job? For there is no one like him on the earth, a pure and upright man, one who fears God and turns away from evil. And he still holds firmlyt to his integrity,t so thatt you stirred me up to destroy himt without reason.”s
4 Butt Satan answered the Lord, “Skin fort skin!s Indeed, a man will give ups all that he has to save his life!t

5 But extend your hand and strike his bone and his flesh,s and he will no doubts curse you to your face!”

6 So the Lord said to Satan, “All right,t he ist in your power;t only preserves his life.”

Job’s Integrity in Suffering

7 So Satan went out from the presence of the Lord, and he afflictedt Job with a malignant ulcers from the sole of his feet to the top of his head.t

8 Job took a shard of broken pottery to scrapet himselfs with while he was sittingt among the ashes.s
9 Thent his wife said to him, “Are you still holding firmly to your integrity?s Cursets God, and die!”t

10 But he replied,t “You’re talking like one of the godlesst women would do! Should we receivet what is good from God, and not alsot receivet what is evil?”ts In all this Job did not sin by what he said.t

The Visit of Job’s Friends

11 When Job’s three friends heard about all this calamity that had happened to him, each of them came from his own countryt – Eliphaz the Temanite, Bildad the Shuhite, and Zophar the Naamathite.s They met togethert to come to show sympathyt for him and to consolet him.12 But when they gazed intentlyt from a distance but did not recognizet him, they began to weep loudly. Each of them tore his robes, and they threw dust into the air over their heads.t

13 Then they sat down with him on the ground for seven days and seven nights, yet no one spoke a word to him, for they saw that his paint was very great.s