Jan 16

1 Těmito slovy jsem vás chtěl varovat, abyste nepodlehli zmatku z budoucích událostí.2 Nejdříve vás vyženou ze synagog. Pak vás budou dokonce zabíjet v domnění, že tím slouží Bohu.3 Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mne.

4 Říkám to proto, abyste se na má slova rozpomněli, až se naplní.

Zatím jsem o tom nemluvil, protože jsem byl s vámi.

Ježíš učí o Duchu svatém

5-6 Můj čas se však naplnil a já brzy odejdu k tomu, který mne poslal. Vidím však, že nechápete, kam jdu. Místo abyste se radovali, jste stísněni smutkem a starostmi.

7 Věřte mi, že pro vás bude lepší, když odejdu. Kdybych zůstal, Zastánce by k vám nepřišel. Odejdu-li, pošlu ho k vám.
8 Až přijde, ukáže lidem, v čem spočívá hřích, zda existuje spravedlnost a koho je třeba soudit.9 Hřích je v tom, že lidé ve mne nevěří.10 Spravedlnost je v tom, že Bůh potrestal Krista jako zástupce hříšníků, vzkřísil ho a přijal do své slávy.

11 A soud znamená, že uchvatitel tohoto světa je již odsouzen.
12 Je toho ještě mnoho, co bych vám chtěl říci, ale vy to nemůžete v této chvíli pochopit.13 Teprve až přijde Duch svatý, odkryje vám plnou pravdu.

14 On bude jejím věrným tlumočníkem. Oznámí vám i to, co má přijít.
15 Nebude zdůrazňovat sebe, ale vyvyšovat mne, protože mně Otec svěřil všechno. A tak co vám sdělí Duch, bude ukazovat vždycky ke mně.

Ježíš učí o užívání jeho jména v modlitbě

16 Zanedlouho již mezi vámi nebudu, ale brzy potom mě znovu uvidíte. Pak půjdu zase k Otci."17-18 „O čem to jen mluví?" ptali se učedníci jeden druhého. „Kde bude zanedlouho? Kdy ho zase uvidíme? Co to znamená, že půjde k Otci? Tomu nerozumíme."19 Ježíš poznal, že si učedníci s jeho slovy nevědí rady. „Vysvětlím vám to," řekl.20 „Brzy se svět bude radovat z mého utrpení, zatímco vy budete plakat. Ale váš pláč se záhy promění v radost, protože mne opět uvidíte.21 Vaše radost se bude podobat radosti ženy, která zapomněla na všechnu úzkost a porodní bolesti, protože se jí narodilo dítě.

22-23 Nyní jste smutní, ale budete se zase radovat, až se setkáme. O tuto radost vás nikdo nepřipraví. Pak všechno pochopíte.
24 Znovu vás vyzývám, abyste se ve svých modlitbách k Otci na mne odvolávali a on vás vyslyší. Proste, Bůh vás obdaruje a vaše radost bude plná.25 Dosud jsem o těchto věcech mluvil v podobenstvích, ale brzy budu o Otci hovořit otevřeně.26 Nespoléhejte se na to, že já budu prosit Otce za vás, ale vy se modlete a odvolávejte na mne.

27 Vždyť vás Otec miluje pro vaši lásku ke mně a pro víru, se kterou jste mne přijali jako Božího Syna.
28 Pravda je nejen to, že jsem od Otce přišel, ale i to, že se k němu opět vrátím."29 „Teď už ti rozumíme," přisvědčili učedníci. „Co jsi dříve říkal v náznacích, pověděl jsi teď jasně.

30 Pochopili jsme, že víš všechno a rozumíš už napřed našim otázkám. Teď opravdu věříme, že jsi přišel od Boha."
31 „Opravdu tomu věříte?" otázal se jich Ježíš.32 „Nastane čas, vlastně už nastal, kdy se rozprchnete do svých domovů a necháte mne samotného. Já však nebudu sám, protože Otec je se mnou.

33 Toto všechno jsem vám řekl proto, abyste ve spojení se mnou našli jistotu a klid. Svět vám připraví mnoho těžkostí, ale neztrácejte odvahu. Já jsem nad ním zvítězil."

John 16

1 These things have I spoken unto you, that ye should not be caused to stumble.2 They shall put you out of the synagogues: yea, the hour cometh, that whosoever killeth you shall think that he offereth service unto God.3 And these things will they do, because they have not known the Father, nor me.4 But these things have I spoken unto you, that when their hour is come, ye may remember them, how that I told you. And these things I said not unto you from the beginning, because I was with you.5 But now I go unto him that sent me; and none of you asketh me, Whither goest thou?6 But because I have spoken these things unto you, sorrow hath filled your heart.7 Nevertheless I tell you the truth: It is expedient for you that I go away; for if I go not away, the Comforter will not come unto you; but if I go, I will send him unto you.8 And he, when he is come, will convict the world in respect of sin, and of righteousness, and of judgment:9 of sin, because they believe not on me;10 of righteousness, because I go to the Father, and ye behold me no more;11 of judgment, because the prince of this world hath been judged.12 I have yet many things to say unto you, but ye cannot bear them now.13 Howbeit when he, the Spirit of truth, is come, he shall guide you into all the truth: for he shall not speak from himself; but what things soever he shall hear, these shall he speak: and he shall declare unto you the things that are to come.14 He shall glorify me: for he shall take of mine, and shall declare it unto you.15 All things whatsoever the Father hath are mine: therefore said I, that he taketh of mine, and shall declare it unto you.16 A little while, and ye behold me no more; and again a little while, and ye shall see me.17 Some of his disciples therefore said one to another, What is this that he saith unto us, A little while, and ye behold me not; and again a little while, and ye shall see me: and, Because I go to the Father?18 They said therefore, What is this that he saith, A little while? We know not what he saith.19 Jesus perceived that they were desirous to ask him, and he said unto them, Do ye inquire among yourselves concerning this, that I said, A little while, and ye behold me not, and again a little while, and ye shall see me?20 Verily, verily, I say unto you, that ye shall weep and lament, but the world shall rejoice: ye shall be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.21 A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but when she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for the joy that a man is born into the world.22 And ye therefore now have sorrow: but I will see you again, and your heart shall rejoice, and your joy no one taketh away from you.23 And in that day ye shall ask me no question. Verily, verily, I say unto you, if ye shall ask anything of the Father, he will give it you in my name.24 Hitherto have ye asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be made full.25 These things have I spoken unto you in dark sayings: the hour cometh, when I shall no more speak unto you in dark sayings, but shall tell you plainly of the Father.26 In that day ye shall ask in my name: and I say not unto you, that I will pray the Father for you;27 for the Father himself loveth you, because ye have loved me, and have believed that I came forth from the Father.28 I came out from the Father, and am come into the world: again, I leave the world, and go unto the Father.29 His disciples say, Lo, now speakest thou plainly, and speakest no dark saying.30 Now know we that thou knowest all things, and needest not that any man should ask thee: by this we believe that thou camest forth from God.31 Jesus answered them, Do ye now believe?32 Behold, the hour cometh, yea, is come, that ye shall be scattered, every man to his own, and shall leave me alone: and yet I am not alone, because the Father is with me.33 These things have I spoken unto you, that in me ye may have peace. In the world ye have tribulation: but be of good cheer; I have overcome the world.