Jonáš 4
1 I mrzelo to Jonáše velmi, a rozpálen byl hněv jeho.2 Pročež modlil se Hospodinu a řekl: Prosím, Hospodine, zdaliž jsem toho neřekl, když jsem ještě byl v zemi své? Protož jsem pospíšil uteci do Tarsu; nebo jsem věděl, že jsi ty Bůh milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství, a kterýž lituješ zlého.3 Nyní tedy, ó Hospodine, vezmi, prosím, duši mou ode mne; nebo lépe jest mi umříti nežli živu býti.
4 I řekl Hospodin: Jest-liž to dobře, že tak horlíš?
5 Nebo vyšel byl Jonáš z města, a seděl na východ proti městu, a udělav sobě tu boudu, seděl pod ní v stínu, ažby viděl, co se bude díti s tím městem.6 Přistrojil pak byl Hospodin Bůh břečtan, kterýž vyrostl nad Jonáše, aby zastěňoval hlavu jeho, a chránil ho před horkem. I radoval se Jonáš z toho břečtanu radostí velikou.7 V tom nazejtří v svitání nastrojil Bůh červa, kterýž ranil ten břečtan, tak že uschl.8 I stalo se, že když vzešlo slunce, nastrojil Bůh vítr východní žhoucí, a bilo slunce na hlavu Jonášovu, tak že umdléval, a žádal sobě, aby umřel, řka: Lépeť mi jest umříti nežli živu býti.9 I řekl Bůh Jonášovi: Jest-liž to dobře, že se tak hněváš pro ten břečtan? Kterýžto řekl: An dobře jest, že se hněvám až na smrt.10 Jemuž řekl Hospodin: Ty lituješ toho břečtanu, o němž jsi nepracoval, aniž jsi ho k zrostu přivedl, kterýž za jednu noc zrostl, a jedné noci zahynul,11 A já abych nelitoval Ninive města tak velikého, v němž jest více nežli sto a dvadceti tisíc lidí, kteříž neznají rozdílu mezi pravicí svou a levicí svou, a dobytka mnoho?
Jonah 4
Jonah Responds to God’s Kindness
1 This displeased Jonah terriblyt and he became very angry.t2 He prayed to the Lord and said, “Oh, Lord, this is just what I thoughtt would happent when I was in my own country.t This is what I tried to preventt by attempting to escape to Tarshish!ts – because I knewt that you are gracious and compassionate, slow to angert and aboundingt in mercy, and one who relents concerning threatened judgment.ts3 So now, Lord, kill me instead,t because I would rather die than live!”t
4 The Lord said, “Are you really so veryts angry?”t
5 Jonah left the city and sat down eastt of it.t He made a shelter for himself there and sat down under it in the shade to see what would happen to the city.s
6 The Lord God appointedt a little plantt and caused it to grow up over Jonah to be a shade over his head to rescues him from his misery.t Now Jonah was very delightedt about the little plant.
7 So God sentt a worm at dawn the next day, and it attacked the little plant so that it dried up.8 When the sun began to shine, God sentt a hotst east wind. So the sun beat downt on Jonah’s head, and he grew faint. So he despaired of life,t and said, “I would rather die than live!”ts9 God said to Jonah, “Are you really so very angryt about the little plant?” And he said, “I am as angryt as I could possibly be!”t10 The Lord said, “You were upsett about this littlet plant, something for which you have not worked nor did you do anything to make it grow. It grew up overnight and died the next day.t
11 Should It not be even moret concernedt about Nineveh, this enormous city?t There are more than one hundred twenty thousand people in it who do not know right from wrong,t as well as many animals!”t