Soudců 2

1 Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na věky.2 Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili?3 Pročež také jsem řekl: Nevyhladím jich před tváří vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem.4 I stalo se, když mluvil anděl Hospodinův slova tato všechněm synům Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal.5 I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.

6 Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden každý do dědictví svého, aby vládli zemí.7 I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky veliké Hospodinovy, kteréž učinil Izraelovi.8 Ale když umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech,9 A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatheres, na hoře Efraim, k straně půlnoční hory Gás;10 Také když všecken věk ten připojen jest k otcům svým, a povstal jiný věk po nich, kteříž neznali Hospodina, ani skutků, kteréž učinil Izraelovi:

11 Tedy činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a sloužili modlám,12 Opustivše Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy těch národů, kteříž byli vůkol nich, a klaněli se jim; pročež popudili Hospodina.13 Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotům.

14 I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku loupežníků, kteříž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku nepřátel jejich vůkol, tak že nemohli více ostáti před nepřátely svými.15 Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapřisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramně.

16 Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteříž vysvobozovali je z rukou zhoubců jejich.17 Ale ani soudců svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za bohy cizími, a klaněli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce přikázaní Hospodinových, nečinili toho.18 A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepřátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naříkání jejich, k němuž je přivodili ti, kteříž je ssužovali a utiskali).19 Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i klanějíce se jim; nic neulevili z skutků jejich zlých a cesty jejich převrácené.

20 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi, a řekl: Proto že přestoupil národ tento smlouvu mou, kterouž jsem učinil s otci jejich, a neposlouchali hlasu mého:21 Já také více nevyhladím žádného od tváři jejich z národů, kterýchž zanechal Jozue, když umřel,22 Abych skrze ně zkušoval Izraele, budou-li ostříhati cesty přikázaní Hospodinových, chodíce v nich, jakož ostříhali otcové jejich, čili nic.23 I zanechal Hospodin národů těch, a nevyhnal jich rychle, aniž dal jich v ruku Jozue.

Judges 2

Confrontation and Repentance at Bokim

1 The Lord’s angelic messengers went up from Gilgal to Bokim. He said, “I brought you up from Egypt and led you into the land I had solemnly promised to give to your ancestors.t I said, ‘I will never break my agreementt with you,2 but you must not make an agreement with the people who live in this land. You should tear down the altars where they worship.’t But you have disobeyed me.t Why would you do such a thing?t

3 At that time I also warned you,t ‘If you disobey,t I will not drive out the Canaanitest before you. They will ensnare yout and their gods will lure you away.’”t
4 When the Lord’s messenger finished speaking these words to all the Israelites, the people wept loudly.t

5 They named that place Bokims and offered sacrifices to the Lord there.

The End of an Era

6 When Joshua dismissedt the people, the Israelites went to their allotted portions of territory,t intending to take possession of the land.7 The people worshipedt the Lord throughout Joshua’s lifetime and as long as the elderly ment who outlived him remained alive. These men had witnessedt all the great things the Lord had done for Israel.t8 Joshua son of Nun, the Lord’s servant, died at the age of one hundred ten.9 The peoplet buried him in his allotted landt in Timnath Heres in the hill country of Ephraim, north of Mount Gaash.

10 That entire generation passed away;t a new generation grew upt that had not personally experienced the Lord’s presence or seen what he had done for Israel.t

A Monotonous Cycle

11 The Israelites did evil beforet the Lord by worshipingt the Baals.12 They abandoned the Lord God of their ancestorst who brought them out of the land of Egypt. They followed other gods – the gods of the nations who lived around them. They worshipedt them and made the Lord angry.

13 They abandoned the Lord and worshiped Baal and the Ashtars.ts
14 The Lord was furious with Israelt and handed them over to robbers who plundered them.ts He turned them over tot their enemies who lived around them. They could not withstand their enemies’ attacks.t

15 Whenever they went out to fight,t the Lord did them harm,t just as he had warned and solemnly vowed he would do.t They suffered greatly.t
16 The Lord raised up leaderst who delivered them from these robbers.t17 But they did not obeyt their leaders. Instead they prostituted themselves to other gods and worshipedt them. They quickly turned aside from the patht their ancestorst had walked. Their ancestors had obeyed the Lord’s commands, but they did not.t18 When the Lord raised up leaders for them, the Lord was with each leader and delivered the peoplet from their enemies while the leader remained alive. The Lord felt sorry for themt when they cried out in agony because of what their harsh oppressors did to them.t

19 When a leader died, the next generationt would againt act more wickedly than the previous one.ts They would follow after other gods, worshiping themt and bowing down to them. They did not give upt their practices or their stubborn ways.

A Divine Decision

20 The Lord was furious with Israel.t He said, “This nationt has violated the terms of the agreement I made with their ancestorst by disobeying me.t21 So I will no longer remove before them any of the nations that Joshua left unconquered when he died.22 Joshua left those nationst to testt Israel. I wanted to seet whether or not the peoplet would carefully walk in the patht marked out byt the Lord, as their ancestorst were careful to do.”

23 This is whyt the Lord permitted these nations to remain and did not conquer them immediately;t he did not hand them over to Joshua.