Lukáš 16

1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech.9 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů.10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?

13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.

19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.

Luke 16

The Parable of the Clever Steward

1 Jesust also said to the disciples, “There was a rich man who was informed of accusationst that his managers was wastingt his assets.2 Sot he called the managert in and said to him, ‘What is this I hear about you?s Turn in the account of your administration,t because you can no longer be my manager.’3 Thent the manager said to himself, ‘What should I do, since my master is taking my positiont away from me? I’m not strong enough to dig,t and I’m too ashamedts to beg.4 I knowt what to do so that when I am put out of management, people will welcome me into their homes.’s5 Sot he contactedt his master’s debtors one by one. He asked the first, ‘How much do you owe my master?’6 The mant replied, ‘A hundred measuress of olive oil.’ The managert said to him, ‘Take your bill, sit down quickly, and write fifty.’s7 Then he said to another, ‘And how much do you owe?’ The second mant replied, ‘A hundred measuress of wheat.’ The managert said to him, ‘Take your bill, and write eighty.’s8 Thet master commended the dishonests manager because he acted shrewdly.s For the peoplet of this world are more shrewd in dealing with their contemporariest than the peoplet of light.

9 And I tell you, make friends for yourselves by how you use worldly wealth,t so that when it runs out you will be welcomeds into the eternal homes.t
10 “The one who is faithful in a very littles is also faithful in much, and the one who is dishonest in a very little is also dishonest in much.11 If then you haven’t been trustworthyt in handling worldly wealth,t who will entrust you with the true riches?s12 And if you haven’t been trustworthyt with someone else’s property,t who will give you your ownt?

13 No servant can serve two masters, for either he will hates the one and love the other, or he will be devoted to the one and despiset the other. You cannot serve God and money.”ts

More Warnings about the Pharisees

14 The Phariseess (who loved money) heard all this and ridiculedt him.

15 Butt Jesust said to them, “You are the ones who justify yourselves in men’s eyes,t but God knows your hearts. For what is highly prizedt among men is utterly detestablet in God’s sight.
16 “The law and the prophets were in forcet until John;s since then,s the good news of the kingdom of Gods has been proclaimed, and everyone is urged to enter it.t

17 But it is easier for heaven and earth to pass away than for one tiny stroke of a lettert in the law to become void.t

18 “Everyone who divorces his wife and marriess someone else commits adultery, and the one who marries a woman divorced from her husband commits adultery.

The Rich Man and Lazarus

19 “There was a rich man who dressed in purples and fine linen and who feasted sumptuouslyt every day.20 But at his gate layt a poor man named Lazaruss whose body was covered with sores,t

21 who longed to eatt what fell from the rich man’s table. In addition, the dogst came and lickeds his sores.
22 “Nowt the poor man died and was carried by the angels to Abraham’s side.t Thet rich man also died and was buried.s23 And in hell,s as he was in torment,s he looked upt and saw Abraham far off with Lazarus at his side.t24 Sot he called out,t ‘Father Abraham, have mercy on me, and send Lazaruss to dip the tip of his fingers in water and cool my tongue, because I am in anguisht in this fire.’s25 But Abraham said, ‘Child,t remember that in your lifetime you received your good things and Lazarus likewise bad things, but now he is comforted here and you are in anguish.t26 Besides all this,t a great chasms has been fixed between us,t so that those who want to cross over from here to you cannot do so, and no one can cross from there to us.’27 Sot the rich mant said, ‘Then I beg you, father – send Lazarust to my father’s house28 (for I have five brothers) to warns them so that they don’t comet into this place of torment.’29 But Abraham said,t ‘They have Moses and the prophets; they must respond tot them.’30 Thent the rich mant said, ‘No, father Abraham, but if someone from the deads goes to them, they will repent.’

31 Het replied to him, ‘If they do not respond tot Moses and the prophets, they will not be convinced even if someone rises from the dead.’”s