previous next

Lukáš 17

Ježíš hovoří o odpuštění a víře

1 Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá.2 Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších.3 Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu.4 A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť."5 Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!"6 On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,' stalo by se to.7-8 A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval9 a děkoval mu za vyplněný úkol?

10 Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.'"

Ježíš uzdravuje malomocného

11 Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.12 U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál13 a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi."14 Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi." Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.15 Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.16 Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.17 Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?18 Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?"

19 A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."

Ježíš učí o přicházejícím Božím království

20 Farizejové se Ježíše ptali, kdy přijde Boží království. Odpověděl jim: „Boží království nenajdete na určitém místě,21 abyste mohli říci: Je tady nebo tam. Ono už je mezi vámi."22 Svým učedníkům řekl: „Přijde doba, kdy si budete toužebně přát, abych se vrátil a viditelně se ujal vlády. Ale ještě to nebude tak hned.23 Nedejte se mýlit, když vám budou říkat: ‚Kristus je tamhle' nebo ‚je tady!' Nechoďte nikam a nikoho takového nenásledujte.24 Jako když oslňující blesk protne oblohu a je dobře viditelný z mnoha míst země, tak náhlý a zřetelný bude můj návrat.25 Napřed však musím mnoho vytrpět a tato nevěřící generace mne zavrhne.26 V den, kdy znovu přijdu, bude to s lidmi stejné jako za dnů Noeho.27 I tehdy se lidé zajímali jen o jídlo, pití a sex až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny zahubila. Jen Noe se svou rodinou se zachránil v korábu.28 Stejně tomu bylo s Lotem. Obyvatelé Sodomy jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli i stavěli29 až do dne, kdy Bůh Lota vyvedl z města. Tehdy nastala zkáza a celá Sodoma zahynula v ohni.30 Tak překvapivý a zřejmý bude i můj příchod.31 Ať v té chvíli budete kdekoliv, nevracejte se už pro nic domů.32 Vzpomeňte si na Lotovu ženu. Jediné ohlédnutí po Sodomě ji stálo život.33 Kdo lpí jenom na svém pozemském životě, ztratí všechno, ale kdo ho odevzdá Bohu, bude zachráněn.34 Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom lůžku, jednoho vezmu k sobě, druhý bude zanechán.35 Dvě ženy budou spolu pracovat v kuchyni, jedna bude zachráněna, druhá zanechána.36 Dva muži budou spolu dělat na jednom poli, jeden bude zachráněn, druhý zanechán."

37 Učedníci se ho zeptali: „Kde se to všechno stane?" Odpověděl jim: „Tak jako supi bezpečně najdou každé mrtvé tělo, tak také nikdo na žádném místě neunikne Božímu soudu."

Luke 17

1 And he said unto his disciples, It is impossible but that occasions of stumbling should come; but woe unto him, through whom they come!2 It were well for him if a millstone were hanged about his neck, and he were thrown into the sea, rather than that he should cause one of these little ones to stumble.3 Take heed to yourselves: if thy brother sin, rebuke him; and if he repent, forgive him.4 And if he sin against thee seven times in the day, and seven times turn again to thee, saying, I repent; thou shalt forgive him.5 And the apostles said unto the Lord, Increase our faith.6 And the Lord said, If ye had faith as a grain of mustard seed, ye would say unto this sycamine tree, Be thou rooted up, and be thou planted in the sea; and it would obey you.7 But who is there of you, having a servant plowing or keeping sheep, that will say unto him, when he is come in from the field, Come straightway and sit down to meat;8 and will not rather say unto him, Make ready wherewith I may sup, and gird thyself, and serve me, till I have eaten and drunken; and afterward thou shalt eat and drink?9 Doth he thank the servant because he did the things that were commanded?10 Even so ye also, when ye shall have done all the things that are commanded you, say, We are unprofitable servants; we have done that which it was our duty to do.11 And it came to pass, as they were on their way to Jerusalem, that he was passing along the borders of Samaria and Galilee.12 And as he entered into a certain village, there met him ten men that were lepers, who stood afar off:13 and they lifted up their voices, saying, Jesus, Master, have mercy on us.14 And when he saw them, he said unto them, Go and show yourselves unto the priests. And it came to pass, as they went, they were cleansed.15 And one of them, when he saw that he was healed, turned back, with a loud voice glorifying God;16 and he fell upon his face at his feet, giving him thanks: and he was a Samaritan.17 And Jesus answering said, Were not the ten cleansed? but where are the nine?18 Were there none found that returned to give glory to God, save this stranger?19 And he said unto him, Arise, and go thy way: thy faith hath made thee whole.20 And being asked by the Pharisees, when the kingdom of God cometh, he answered them and said, The kingdom of God cometh not with observation:21 neither shall they say, Lo, here! or, There! for lo, the kingdom of God is within you.22 And he said unto the disciples, The days will come, when ye shall desire to see one of the days of the Son of man, and ye shall not see it.23 And they shall say to you, Lo, there! Lo, here! go not away, nor follow after them:24 for as the lightning, when it lighteneth out of the one part under the heaven, shineth unto the other part under heaven; so shall the Son of man be in his day.25 But first must he suffer many things and be rejected of this generation.26 And as it came to pass in the days of Noah, even so shall it be also in the days of the Son of man.27 They ate, they drank, they married, they were given in marriage, until the day that Noah entered into the ark, and the flood came, and destroyed them all.28 Likewise even as it came to pass in the days of Lot; they ate, they drank, they bought, they sold, they planted, they builded;29 but in the day that Lot went out from Sodom it rained fire and brimstone from heaven, and destroyed them all:30 after the same manner shall it be in the day that the Son of man is revealed.31 In that day, he that shall be on the housetop, and his goods in the house, let him not go down to take them away: and let him that is in the field likewise not return back.32 Remember Lot’s wife.33 Whosoever shall seek to gain his life shall lose it: but whosoever shall lose his life shall preserve it.34 I say unto you, In that night there shall be two men on one bed; the one shall be taken, and the other shall be left.35 There shall be two women grinding together; the one shall be taken, and the other shall be left.36 There shall be two men in the field; the one shall be taken, and the other shall be left.37 And they answering say unto him, Where, Lord? And he said unto them, Where the body is, thither will the eagles also be gathered together.