Lukáš 24

1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.8 I rozpomenuly se na slova jeho.9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.43 A vzav to, pojedl před nimi,44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.48 Vy jste pak svědkové toho.

49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

Luke 24

The Resurrection

1 Now on the first days of the week, at early dawn, the woment went to the tomb, taking the aromatic spicest they had prepared.2 Theyt found that the stone had been rolled away from the tomb,s3 but when they went in, they did not find the body of the Lord Jesus.ss4 Whilet they were perplexedt about this, suddenlyt two men stood beside them in dazzlings attire.5 Thet woment were terribly frightenedt and boweds their faces to the ground, but the men said to them, “Why do you look for the livings among the dead?6 He is not here, but has been raised!st Remember how he told you, while he was still in Galilee,s7 thatt the Son of Man must be deliveredt into the hands of sinful men,t and be crucified,s and on the third day rise again.”t8 Thent the women remembered his words,s9 and when they returned from the tomb they told all these things to the elevens and to all the rest.10 Now it was Mary Magdalene,s Joanna,s Mary the mother of James, and the other women with them who told these things to the apostles.11 But these words seemed like pure nonsenses to them, and they did not believe them.

12 But Peter got up and ran to the tomb.s He bent downs and saw only the strips of linen cloth;t then he went home,t wonderings what had happened.ss

Jesus Walks the Road to Emmaus

13 Nowt that very day two of themt were on their way to a village called Emmaus, about seven milest from Jerusalem.s14 Theyt were talking to each other about all the things that had happened.15 Whilet they were talking and debatingt these things,t Jesus himself approached and began to accompany them16 (but their eyes were kepts from recognizingt him).s17 Thent he said to them, “What are these matterst you are discussing so intentlyt as you walk along?” And they stood still, looking sad.18 Then one of them, named Cleopas, answered him,t “Are you the only visitor to Jerusalem who doesn’t knows the things that have happened theret in these days?”19 Het said to them, “What things?” “The things concerning Jesus the Nazarene,” they replied, “a mant who, with his powerful deeds and words, proved to be a prophets before God and all the people;20 and how our chief priests and rulers handed him overs to be condemned to death, and crucifieds him.21 But we had hopedt that he was the one who was going to redeems Israel. Not only this, but it is now the third day since these things happened.22 Furthermore, some women of our group amazed us.s Theyt were at the tomb early this morning,23 and when they did not find his body, they came back and said they had seen a vision of angels,s who said he was alive.24 Thent some of those who were with us went to the tomb, and found it just as the women had said, but they did not see him.”t25 Sot he said to them, “Yout foolish peoplet – how slow of hearts to believet all that the prophets have spoken!26 Wasn’tt it necessarys for the Christts to suffer these things and enter into his glory?”

27 Thent beginning with Moses and all the prophets,s he interpreted to them the things written aboutt himself in all the scriptures.
28 So they approached the village where they were going. He acted as though he wanted to go farther,s

29 but they urged him,t “Stay with us, because it is getting toward evening and the day is almost done.” Sot he went in to stay with them.
30 Whent he had taken his place at the tablet with them, he took the bread, blessed and broke it,t and gave it to them.31 At this pointt their eyes were opened and they recognizeds him.t Thent he vanished out of their sight.32 Theyt said to each other, “Didn’tt our heartst burn within ussss while he was speaking with us on the road, while he was explainingt the scriptures to us?”33 Sot they got up that very hour and returned to Jerusalem.s Theyt found the eleven and those with them gathered together34 andt saying, “The Lord has really risen, and has appeared to Simon!”s

35 Then they told what had happened on the road,s and how they recognized himt when he broke the bread.

Jesus Makes a Final Appearance

36 While they were saying these things, Jesust himself stood among them and said to them, “Peace be with you.”s37 But they were startled and terrified, thinkings they saw a ghost.s38 Thent he said to them, “Why are you frightened,t and why do doubtsts arise in your hearts?39 Look at my hands and my feet; it’s me!t Touch me and see; a ghostts does not have flesh and bones like you see I have.”40 When he had said this, he showed them his hands and his feet.ss41 And while they still could not believe its (because of their joy) and were amazed,s he said to them, “Do you have anything here to eat?”s42 Sot they gave him a piece of broiled fish,

43 and he took it and ate it in front of them.

Jesus’ Final Commission

44 Thent he said to them, “These are my words that I spoke to you while I was still with you, that everything written about mes in the law of Moses and the prophets and the psalmss must be fulfilled.”45 Then he opened their minds so they could understand the scriptures,s46 and said to them, “Thus it stands written that the Christt would suffert and would rise from the dead on the third day,47 and repentances for the forgiveness of sins would be proclaimedt in his name to all nations,s beginning from Jerusalem.ss48 You are witnessess of these things.

49 And look, I am sending yout what my Father promised.t But stay in the citys until you have been clothed with powers from on high.”

Jesus’ Departure

50 Thent Jesust led them out as far as Bethany,s and lifting up his hands, he blessed them.51 Nowt during the blessingt he departedt and was taken up into heaven.sts52 Sot they worshipeds him and returned to Jerusalem with great joy,s

53 and were continually in the temple courtsts blessings God.s