Nehemiáš 1

Modlitba královského číšníka

1 Slova Nehemiáše, syna Chakaliášova.
V měsíci kislev dvacátého roku jsem byl v královském paláci v Súsách. 2 Tehdy přišel Chanani, jeden z mých bratří, s dalšími muži z Judska, a tak jsem se zeptal na pozůstatek Židů, kteří unikli vystěhování, a na Jeruzalém. 3 Odpověděli mi: „Pozůstalí, kteří unikli vystěhování, jsou v tom kraji ve veliké bídě a potupě. Hradby Jeruzaléma jsou pobořeny a brány spáleny.“

4 Jakmile jsem ta slova uslyšel, usedl jsem a celé dny plakal a naříkal. Postil jsem se a modlil se k Bohu nebes

5 těmito slovy:
„Ach, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, jenž zachováváš smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání, 6 nakloň mi prosím své ucho! Upři své oči k modlitbě svého služebníka, kterou se před tebou modlím dnem i nocí za tvé služebníky, syny Izraele! Vyznávám hříchy synů Izraele, jimiž jsme proti tobě zhřešili; i já a můj otcovský dům jsme zhřešili! 7 Zachovali jsme se k tobě hrozně – nedodrželi jsme přikázání, pravidla a zákony, jež jsi vydal svému služebníku Mojžíšovi.

8 Vzpomeň si prosím na slovo, jež jsi dal svému služebníku Mojžíšovi: ‚Budete-li mi nevěrní, rozptýlím vás mezi národy. 9 Pokud se ale ke mně navrátíte a budete zachovávat a plnit má přikázání, pak i kdybyste byli zahnáni na sám konec světa, i odtamtud vás shromáždím a přivedu na místo, jež jsem si vyvolil za příbytek pro své jméno.‘ 10 Vždyť to jsou tví služebníci, tvůj lid, který jsi vykoupil svou velikou mocí a silnou paží!

11 Ach, Pane, nakloň prosím své ucho k modlitbě svého služebníka i k modlitbě svých služebníků, kteří s potěšením ctí tvé jméno. Dej, ať tvůj služebník dnes uspěje a dojde slitování u toho člověka.“
Byl jsem totiž královským číšníkem.

Nehemiah 1

A Prayer of Nehemiah

1 s These are the words of Nehemiahs son of Hacaliah:
It so happened that in the month of Kislev, in the twentieth year,t I was in Susat the citadel.

2 Hanani, who was one of my relatives,t along with some of the men from Judah, came to me,t and I asked them about the Jews who had escaped and had survived the exile, and about Jerusalem.s

3 They said to me, “The remnant that remains from the exile there in the province are experiencing considerablet adversity and reproach. The wall of Jerusalem lies breached, and its gates have been burned down!”t
4 When I heard these things I sat down abruptly,t crying and mourning for several days. I continued fasting and praying before the God of heaven.5 Then I said, “Please, O Lord God of heaven, great and awesome God, who keeps his loving covenantt with those who love him and obeyt his commandments,6 may your ear be attentive and your eyes be open to hear the prayer of your servant that I am praying to you today throughout both day and night on behalf of your servants the Israelites. I am confessing the sins of the Israelites that we have committedt against you – both I myself and my familyt have sinned.7 We have behaved corruptly against you, not obeying the commandments, the statutes, and the judgments that you commanded your servant Moses.8 Please recall the word you commanded your servant Moses: ‘If you act unfaithfully, I will scatter you among the nations.t9 But if you repentt and obeyt my commandments and do them, then even if your dispersed people are in the most remote location,t I will gather them from there and bring them to the place I have chosen for my name to reside.’10 They are your servants and your people, whom you have redeemed by your mighty strength and by your powerful hand.

11 Please,t O Lord, listen attentivelyt to the prayer of your servant and to the prayer of your servants who take pleasure in showing respectt to your name. Grant your servant success today and show compassion to met in the presence of this man.”
Nowt I was cupbearer for the king.