Nehemiáš 1

1 Slova Nehemiáše syna Chachaliášova. I stalo se měsíce Kislev léta dvadcátého, když jsem byl na hradě Susan,2 Že přišel Chanani, jeden z bratří mých, s některými muži z Judstva. Kterýchžto vzeptal jsem se na Židy, na ostatky pozůstalé z zajetí a na Jeruzalém.3 I řekli mi: Ostatkové ti, kteříž pozůstali z zajetí tam v té krajině, jsou u velikém nátisku a v pohanění, nadto i zed Jeruzalémská rozbořena jest, a brány jeho ohněm zkaženy.

4 Kterážto slova když jsem uslyšel, sedna plakal jsem a kvílil za několik dní, a postil jsem se, i modlil před Bohem nebeským.

5 A řekl jsem: Prosím, Hospodine Bože nebeský, silný, veliký a hrozný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, jenž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých,6 Budiž, prosím, ucho tvé nakloněné, a oči tvé otevřené, abys slyšel modlitbu služebníka svého, kterouž já se modlím před tebou nyní dnem i nocí za syny Izraelské, služebníky tvé, a vyznávám hříchy synů Izraelských, jimiž jsme hřešili proti tobě. Já také i dům otce mého hřešili jsme.7 Zpronevěřili jsme se tobě, a neostříhali jsme přikázaní a ustanovení a soudů, kteréž jsi vydal skrze Mojžíše služebníka svého.8 Budiž pamětliv, prosím, na slovo, kteréž jsi přikázal Mojžíšovi služebníku svému, řka: Vy přestoupíte, já pak rozptýlím vás mezi národy.9 Ale když se obrátíte ke mně, a budete ostříhati přikázaní mých, a plniti je, by pak někteří z vás až na kraj světa zahnáni byli, i odtud shromáždím je, a přivedu je zase na místo, kteréž jsem vyvolil, aby tam přebývalo jméno mé.10 Však tito jsou služebníci tvoji a lid tvůj, kteréž jsi vykoupil mocí svou převelikou, a rukou svou přesilnou.11 Prosím, ó Hospodine, nechť jest nakloněné ucho tvé k modlitbě služebníka tvého, a k modlitbě služebníků tvých, kteříž žádají báti se jména tvého, a dej šťastný prospěch, prosím, služebníku svému dnes, nakloně k němu lítostí člověka toho. Já pak byl jsem šeňkéřem královským.

Nehemiah 1

A Prayer of Nehemiah

1 s These are the words of Nehemiahs son of Hacaliah:
It so happened that in the month of Kislev, in the twentieth year,t I was in Susat the citadel.

2 Hanani, who was one of my relatives,t along with some of the men from Judah, came to me,t and I asked them about the Jews who had escaped and had survived the exile, and about Jerusalem.s

3 They said to me, “The remnant that remains from the exile there in the province are experiencing considerablet adversity and reproach. The wall of Jerusalem lies breached, and its gates have been burned down!”t
4 When I heard these things I sat down abruptly,t crying and mourning for several days. I continued fasting and praying before the God of heaven.5 Then I said, “Please, O Lord God of heaven, great and awesome God, who keeps his loving covenantt with those who love him and obeyt his commandments,6 may your ear be attentive and your eyes be open to hear the prayer of your servant that I am praying to you today throughout both day and night on behalf of your servants the Israelites. I am confessing the sins of the Israelites that we have committedt against you – both I myself and my familyt have sinned.7 We have behaved corruptly against you, not obeying the commandments, the statutes, and the judgments that you commanded your servant Moses.8 Please recall the word you commanded your servant Moses: ‘If you act unfaithfully, I will scatter you among the nations.t9 But if you repentt and obeyt my commandments and do them, then even if your dispersed people are in the most remote location,t I will gather them from there and bring them to the place I have chosen for my name to reside.’10 They are your servants and your people, whom you have redeemed by your mighty strength and by your powerful hand.

11 Please,t O Lord, listen attentivelyt to the prayer of your servant and to the prayer of your servants who take pleasure in showing respectt to your name. Grant your servant success today and show compassion to met in the presence of this man.”
Nowt I was cupbearer for the king.