Žalmy 129

1 Poutní píseň.
Tolik mě týrali už od dětství –
jen řekni, Izraeli: 2 Tolik mě týrali už od dětství,
nikdy mě ale nezmohli! 3 Přes moje záda oráči orali
dlouhými brázdami. 4 Spravedlivý je však Hospodin –
přesekal provazy lidí zlých! 5 Ať musí s hanbou táhnout pryč
všichni, kdo k Sionu mají nenávist! 6 Ať jsou jak tráva na střechách,
co dřív, než vzroste, usychá! 7 Ženci se jí ani nedotknou,
vazači snopů ji do náruče nevezmou. 8 Ať je nepozdraví, kdo tudy jde:
„Hospodin vám své požehnání dej!
V Hospodinově jménu vám žehnáme!“

Psalm 129

A song of ascents.

1 “Since my youth they have often attacked me,”
let Israel say.

2 “Since my youth they have often attacked me,
but they have not defeated me.

3 The plowers plowed my back;
they made their furrows long.

4 The Lord is just;
he cut the ropes of the wicked.”

5 May all who hate Zion
be humiliated and turned back!

6 May they be like the grass on the rooftops
which withers before one can even pull it up,

7 which cannot fill the reaper’s hand,
or the lap of the one who gathers the grain!

8 Those who pass by will not say,
“May you experience the Lord’s blessing!
We pronounce a blessing on you in the name of the Lord.”