Žalmy 2
1 Proč vzbouřily se národy
a lidé vymýšlejí marnosti? 2 Králové světa povstali,
vládcové strojí spiknutí
proti Hospodinu a jeho Pomazanému: 3 „Pojďme rozlámat jejich okovy,
shoďme ze sebe jejich provazy!“ 4 Směje se Ten, jenž trůní v nebesích,
vysmívá se jim Hospodin. 5 Jednou k nim ale v hněvu promluví,
ve svém rozlícení je vyděsí: 6 „Já sám jsem ustanovil svého krále
na Sionu – své svaté hoře!“ 7 Povím, co prohlásil Hospodin.
Řekl mi: „Jsi můj syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým! 8 Požádej mě a já učiním
národy země tvým dědictvím,
nejzazší končiny tvým vlastnictvím. 9 Železnou holí je rozdrtíš,
roztříštíš je jak hliněné nádoby.“ 10 Proto, králové, buďte rozumní,
soudcové země, nechte se poučit. 11 Služte Hospodinu s posvátnou bázní
a veselte se s třesením. 12 Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil,
na cestě byste zhynuli –
jeho hněv může vzplanout ve chvíli!
Blaze všem, kdo v něho doufají.
Psalm 2
1 Why do the nations rebel?
Why are the countries devising plots that will fail?
2 The kings of the earth form a united front;
the rulers collaborate
against the Lord and his anointed king.
3 They say, “Let’s tear off the shackles they’ve put on us!
Let’s free ourselves from their ropes!”
4 The one enthroned in heaven laughs in disgust;
the Lord taunts them.
5 Then he angrily speaks to them
and terrifies them in his rage, saying,
6 “I myself have installed my king
on Zion, my holy hill.”
7 The king says, “I will announce the Lord's decree. He said to me:
‘You are my son! This very day I have become your father!
8 Ask me,
and I will give you the nations as your inheritance,
the ends of the earth as your personal property.
9 You will break them with an iron scepter;
you will smash them like a potter’s jar!’”
10 So now, you kings, do what is wise;
you rulers of the earth, submit to correction!
11 Serve the Lord in fear!
Repent in terror!
12 Give sincere homage!
Otherwise he will be angry,
and you will die because of your behavior,
when his anger quickly ignites.
How blessed are all who take shelter in him!