Římanům 8

1 A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.3 Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,4 Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.5 Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.6 Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,7 Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.10 A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.

12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.13 Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.

18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.19 Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,21 V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.34 Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.35 A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.

Romans 8

The Believer’s Relationship to the Holy Spirit

1 There is therefore now no condemnation for those who are in Christ Jesus.s2 For the law of the life-giving Spiritt in Christ Jesus has set yous free from the law of sin and death.3 For God achieved what the law could not do becauset it was weakened through the flesh. By sending his own Son in the likeness of sinful flesh and concerning sin, he condemned sin in the flesh,

4 so that the righteous requirement of the law may be fulfilled in us, who do not walk according to the flesh but according to the Spirit.
5 For those who live according to the flesh have their outlook shaped byt the things of the flesh, but those who live according to the Spirit have their outlook shaped by the things of the Spirit.6 For the outlookt of the flesh is death, but the outlook of the Spirit is life and peace,7 because the outlook of the flesh is hostile to God, for it does not submit to the law of God, nor is it able to do so.8 Those who are in the flesh cannot please God.9 You, however, are not int the flesh but in the Spirit, if indeed the Spirit of God lives in you. Now if anyone does not have the Spirit of Christ, this person does not belong to him.10 But if Christ is in you, your body is dead because of sin, butt the Spirit is your lifet because of righteousness.

11 Moreover if the Spirit of the ones who raised Jesus from the dead lives in you, the one who raised Christs from the dead will also make your mortal bodies alive through his Spirit who lives in you.s
12 So then,t brothers and sisters,t we are under obligation, not to the flesh, to live according to the flesh13 (for if you live according to the flesh, you willt die),s but if by the Spirit you put to death the deeds of the body you will live.14 For all who are led by the Spirit of God aret the sons of God.15 For you did not receive the spirit of slavery leading again to fear,t but you received the Spirit of adoption,t by whomt we cry, “Abba, Father.”16 The Spirit himself bears witness tot our spirit that we are God’s children.

17 And if children, then heirs (namely, heirs of God and also fellow heirs with Christ)t – if indeed we suffer with him so we may also be glorified with him.
18 For I consider that our present sufferings cannot even be comparedt to the glory that will be revealed to us.19 For the creation eagerly waits for the revelation of the sons of God.20 For the creation was subjected to futility – not willingly but because of Godt who subjected it – in hope21 that the creation itself will also be set free from the bondage of decay into the glorious freedom of God’s children.22 For we know that the whole creation groans and suffers together until now.23 Not only this, but we ourselves also, who have the firstfruits of the Spirit,t groan inwardly as we eagerly await our adoption,t the redemption of our bodies.t24 For in hope we were saved. Now hope that is seen is not hope, because who hopes for what he sees?

25 But if we hope for what we do not see, we eagerly wait for it with endurance.t
26 In the same way, the Spirit helps us in our weakness, for we do not know how we should pray,t but the Spirit himself intercedes for us with inexpressible groanings.27 And hes who searches our hearts knows the mind of the Spirit, because the Spiritt intercedes on behalf of the saints according to God’s will.28 And we know that all things work togethers for good for those who love God, who are called according to his purpose,29 because those whom he foreknew he also predestined to be conformed to the image of his Son, that his Sont would be the firstborn among many brothers and sisters.t

30 And those he predestined, he also called; and those he called, he also justified; and those he justified, he also glorified.
31 What then shall we say about these things? If God is for us, who can be against us?32 Indeed, he whot did not spare his own Son, but gave him up for us all – how will he not also, along with him, freely give us all things?33 Who will bring any charge against God’s elect?s It is God who justifies.34 Who is the one who will condemn? Christst is the one who died (and more than that, he was raised), who is at the right hand of God, and who also is interceding for us.35 Who will separate us from the love of Christ? Will trouble, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or danger, or sword?t36 As it is written, “For your sake we encounter death all day long; we were considered as sheep to be slaughtered.”s37 No, in all these things we have complete victoryt through himt who loved us!38 For I am convinced that neither death, nor life, nor angels, nor heavenly rulers,t nor things that are present, nor things to come, nor powers,

39 nor height, nor depth, nor anything else in creation will be able to separate us from the love of God in Christ Jesus our Lord.